Rozhodnutí poslanců musí do 60 dnů posoudit ústavní soud, ale podle právníků může vyšetřování pokračovat i do rozhodnutí soudu. V případě, že se ústavní soud do 60 dnů (bez svátků a víkendů jen 42 dnů) k rozhodnutí parlamentu nevyjádří, zrušení amnestií bude platit definitivně. Pokud by však sedm z deseti soudců ústavního soudu vyhlásilo zrušení amnestií za protiústavní nebo v rozporu s lidskými právy, vyšetřování případu by se navždy zastavilo a únos by zůstal nepotrestán.

Právník Daniel Lipšic upozornil, že před vyhlášením amnestie bylo z únosu obviněno 13 lidí včetně bývalého šéfa tajné služby Ivana Lexy. Korunní svědek únosu, bývalý člen Slovenské informační služby Oskar Fegyveres již avizoval, že je ochoten opět vypovídat. Pachatelům hrozí teoreticky 15 let vězení, ale není vůbec jisté, zda bude někdo odsouzen.

Podjatost soudců?

V případě, že zrušení amnestií u ústavního soudu narazí, je poslanec Peter Kresák (vládní Most-Híd) připraven upozornit na podjatost některých ústavních soudců. Členem ústavního soudu je například bývalý poslanec Mečiarova Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Peter Brňák. „Každý se názorově vyvíjí, ale pokud dojdeme k závěru, že je právní důvod k námitce z podjatosti, tak vzneseme námitku,“ upozornil Kresák.

Opozice poukázala i na další ústavní soudce, které prosadilo Mečiarovo HZDS. „Věřím, že budou mít tolik cti a rozhodování se zřeknou sami,“ vyjádřil naději opoziční poslanec Ján Budaj.

Michal Kováč

Bývalý slovenský prezident Michal Kováč

FOTO: Peter Mayer, ČTK

Deník Pravda v souvislosti se zrušením Mečiarových amnestií napsal, že Slovensko se po 19 letech zbavilo dědictví, které poznamenalo jeho demokratický vývoj. „Akt státního terorismu, kterého se dopustili příslušníci tajné služby únosem prezidentova syna do Rakouska, zakryly Mečiarovy amnestie. Země se tak vyrovnává s érou mečiarismu, ačkoliv otázka, zda budou pachatelé tohoto činu potrestáni, zůstává. To již bude věcí soudů,“ napsal list.

Denník N konstatoval, že slovenskému premiérovi Robertu Ficovi záleží na tom, aby si mohl připsat zásluhu za zrušení amnestií Vladimíra Mečiara, jejichž anulaci v minulosti opakovaně odmítal. „Je to velká věc, a přesně proto Ficovi a jeho společníkům tak velmi záleží na tom, aby si připsali úspěch. Bez nich by to skutečně nešlo, a je dokonce možné, že voliči si to tak zapamatují,“ napsal deník.

Amnestie udělil v roce 1998 tehdejší premiér a zastupující prezident Vladimír Mečiar lidem podezřelým ze spojení s únosem syna prezidenta Michala Kováče do Rakouska.
Po odchodu Kováče staršího z prezidentského paláce nebyl zvolen jeho nástupce a některé pravomoci hlavy státu přešly na vládu. Mečiar tudíž mohl amnestie udělit.