Marco Minniti pro list La Stampa zdůraznil význam smlouvy podepsané v Římě: „Ucpat jižní libyjskou hranici znamená zajistit hranici jižní Evropy.“

Minniti zmínil i některé aspekty dohody: „Libyjská pohraniční služba bude aktivní po celé délce 5000 kilometrů dlouhé jižní hranice Libye.“ Podle italských médií má dohoda o ochraně hranice 12 bodů, ale detailní způsob ostrahy je ještě třeba dohodnout.

Minniti zmínil i další dohody, které mají omezit migraci: „Na severu se převaděči budou na moři potýkat s libyjskou pobřežní stráží, kterou vycvičili italští experti a která bude od 30. dubna vybavena deseti rychlými čluny.”

Vyjednávacího maratonu v Římě se minulý týden účastnilo 60 kmenových vůdců a přítomen byl i zástupce mezinárodně uznané libyjské vlády národní jednoty. Jednání trvala 72 hodin a skončila v pátek večer, když se kmeny Tubu a Awláda Sulajmán rozhodly podepsat mírovou smlouvu.

Od pádu vlády vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 mezi sebou libyjské kmeny bojují o kontrolu nad přeshraničními trasami. Prochází jimi zboží, potraviny i dobytek a spolu s nimi také uprchlíci a kontraband v podobě cigaret, drog a zbraní.

Slabá vláda národní jednoty podporovaná OSN není schopna rozlehlý jih Libye kontrolovat.

Dohoda s Nigerem 

V pátek také podepsal italský prezident Paolo Gentiloni a jeho nigerský protějšek Mahamadou Issoufou dohodu o přidělení 50 miliónů eur (1,35 mld. Kč) na zajištění hranic Nigeru.

V únoru italská vláda podepsala s libyjskou vládou národní jednoty memorandum o zájmu bojovat s ilegální imigrací. Společně se má rozvíjet boj proti převaděčům a pašerákům a posílit hraniční kontroly, aby se zabránilo ilegálním přechodům hranice.

Po uzavření balkánské cesty, k čemuž loni přispěla dohoda s Tureckem, Itálie opět čelí největšímu náporu uprchlíků, a to nejen z Blízkého východu, ale také z Afriky, kde kromě lidí utíkajících před válkou a hladomorem je mnoho tzv. ekonomických migrantů.