Dekret starostky podle deníku The Guardian stanoví, že „pravidelná, trvalá rozsáhlá přítomnost individuí, kteří distribuují jídlo migrantům“ v oblasti u bývalého tábora Džungle, představuje hrozbu pro mír a bezpečí v oblasti. Zakazuje také veškerá „opakovaná, prodlužovaná shromáždění“ v oblasti. Rozdávání jídla se tak stává porušením zákona.

„Není to nařízení proti rozdávání jídla, ale proti shromažďování, která narušují veřejný pořádek a představují bezpečnostní a hygienický problém,“ hájila opatření starostka. Hodlá zabránit tomu, aby se vytvářela nová místa, kde by dlouhodobě pobývali imigranti.

Nasazen slzný plyn

Dobrovolníci, kteří jídlo rozdávají, nyní tvrdí, že kvůli zvýšené policejní přítomnosti musí svou činnost provádět tajně. Uprchlické charity už oznámily, že zákaz starostky budou ignorovat.  „Nyní se zde denně rozdává 500 jídel přistěhovalcům, kteří se potloukají po okolí. Nenecháme tyto lidi, mezi nimiž je hodně malých dětí, které nemají ani kde pořádně spát, aby umřeli hlady! Je nelidské být proti rozdávání jídel,“ řekl jejich představitel Gaël Manzi.

Francouzské úřady tento týden začaly vyklízet tábor v Calais.

Francouzské úřady nechtějí, aby v Calais vznikl podobný tábor.

FOTO: Philippe Wojazer, Reuters

Sarah Arromová, která se na distribuci jídla podílí už deset měsíců, si stěžovala, že policie použila slzný plyn, aby zabránila snídani pro tři desítky nezletilých běženců.  „Chtěli zastavit distribuci a zabránit tomu, aby lidé v této oblasti spali,“ řekla listu The Guardian. Do čtvrtka prý její skupina rozdávala 250 horkých jídel za noc, což je prudký nárůst proti lednu.

Čtyři pětiny strávníků byly ve věku 13 až 22 let, většina pocházela z Eritreje, Súdánu a Etiopie. Podle některých odhadů se do okolí Calais vrátilo v poslední době asi 400 nelegálních migrantů. V Džungli jich až do konce pobývalo asi šest tisíc.

SRN sjednala rychlé odsuny do Tuniska

Na rychlejším odsunu odmítnutých žadatelů o azyl se při páteční návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové v Tunisku dohodly obě země. „Dohodli jsme se, že identifikační dotazy z Německa budou zodpovězeny do 30 dnů,“ oznámila Merkelová po setkání s tuniským prezidentem Kaídem Sibsím. Německo také pomůže Tunisku vybudovat registrační systém.

Tuniský prezident Kaíd Sibsí (vpravo) a německá kancléřka Angela Merkelová.

Tuniský prezident Kaíd Sibsí (vpravo) a německá kancléřka Angela Merkelová.

FOTO: Hassene Dridi, ČTK/AP

„Znamená to, že vystavení náhrad pasů bude trvat méně než týden,“ podtrhla kancléřka. Kvůli nedostatku dokumentů čeká nyní v Německu na odsun 1500 Tunisanů.

Agentura DPA označila ujednání za důsledek loňského atentátu na berlínském vánočním trhu, jehož pachatelem byl tuniský občan Anis Amri. Odmítnutý žadatel o azyl zabil dvanáct lidí včetně jedné Češky. Měl být odsunut, tuniské úřady však neposlaly včas potřebné doklady.

Do Rakouska? Přes pašeráky!

Skoro každý migrant, který se dnes dostane do Rakouska, musí použít služeb pašeráků. V rozhovoru k prvnímu výročí uzavření balkánské cesty to německé agentuře DPA řekl Gerald Tatzgern, šéf oddělení pro boj s pašeráky na rakouském  Spolkovém kriminálním úřadě.

„Do Rakouska stále přichází 100 až 150 migrantů denně. Polovina jich dorazí přes Středozemní moře, druhá polovina přes Balkán. Téměř každý se sem dostává s pomocí pašeráků,“ prohlásil.

Připomněl, že nejde o levnou záležitost: „Migrant musí pro cestu z Turecka do střední Evropy počítat přinejmenším s částkou čtyři tisíce dolarů na cestu, ale někdy i s osmi tisíci.“ Znamená to, že „miliardový obchod“ pro pašeráky zůstává prakticky nedotčen. Pašeráky jsou podle Tatzgerna často lidé stejné národnosti jako jejich „klienti“.

Migranti využívají k ilegálnímu přechodu do Evropské unie Bosnu a Hercegovinu.

Migranti využívají k ilegálnímu přechodu do Evropské unie Bosnu a Hercegovinu.

FOTO: Marko Djurica, Reuters

Úředník také varoval: „Potenciál lidí ochotných k migraci nebyl nalomen. Platí to zejména pro Afriku. Tam se dávají do pohybu statisíce lidí v Súdánu, Jižním Súdánu, Ghaně a Jemenu, aby se pokud možno dostali do Evropy.“

Migranti v poslední době stále více využívají Bosnu a Hercegovinu k ilegálnímu přechodu do Evropské unie. Podle agentury APA to vyplývá z údajů, které má k dispozici bosenská pohraniční policie. Zatím však jde o desítky lidí.