Opozice obviňuje vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) z porušování pravidel, podle nichž se o ústavních změnách zásadně hlasuje tajně. Několik vládních zákonodárců ale své hlasy ukazovalo, což vedlo k obvinění, že jsou pod tlakem. Přijetí souboru ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a fakticky změnit současný parlamentní systém na prezidentský, je reálné díky spojenectví AKP a opozičních nacionalistů.

Schváleny již byly v jednotlivém hlasování první dvě opatření. Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude na druhé straně trestně odpovědný, zatímco dosud měl imunitu vůči všem trestným činům vyjma vlastizrady. Soubor návrhů také zavádí rozsáhlé změny soudního systému.

Turci by o změnách měli hlasovat v referendu, které se bude konat mezi březnem a květnem letošního roku. Plně vstoupit v platnost by podle tureckých médií měly až v roce 2019, na kdy jsou plánovány parlamentní i prezidentské volby.

Erdogan, který byl před svým předloňským zvolením dlouholetým premiérem, usiluje o posílení pravomocí svého úřadu, jež byl dosud spíše ceremoniální funkcí. Vládní AKP, z jejíhož vedení Erdogan jako prezident formálně odstoupil, však sama potřebnou ústavní většinou 330 hlasů v 550členném parlamentu nedisponuje. Dojednala proto kompromisní návrh změn s nacionalistickou Stranou národní akce (MHP).