Z Německa dosud odešlo bojovat za Islámský stát a další teroristické skupiny kolem 850 islamistů. Studie Spolkového kriminálního úřadu (BKA), Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) a hesenského centra proti extremismu zkoumala životopisy 784 osob ve věku 13 až 62 let, kteří se připojili k jedné z radikálních skupin v Sýrii a Iráku.

Z 274 radikálů, kteří se už vrátili do Německa, jich čtvrtina spolupracuje s německými úřady a předává jim informace o islamistech v Sýrii nebo v Německu. Ve 22 procentech případů s úřady spolupracují i rodiče islamistů.

Někteří se vracejí z taktických důvodů

Z analýzy také vyplývá, že zhruba osm procent radikálů se do Německa vrací jen z taktických důvodů, například aby zde sehnali finanční prostředky nebo si odpočinuli. Téměř polovina navrátilců (48 procent) zůstává i nadále v úzkém spojení s extremistickou nebo salafistickou scénou.

K radikalizaci osob, které z Německa odjely bojovat třeba za Islámský stát, nejčastěji přispívá skupina jejich přátel (v 54 procentech případů), salafistické mešity (48 procent), internetová propaganda (44 procent) nebo takzvané islámské semináře (27 procent).

Počty lidí odcházejících ze spolkové republiky bojovat na Blízký východ se za poslední rok výrazně snížily. Zatímco v roce 2014 odjíždělo z Německa za džihádem v některých měsících až 100 lidí, mezi červencem 2015 a červnem letošního roku v průměru už méně než pět měsíčně.