Hlavní obsah

Evropská unie kritizuje Rusko kvůli Sýrii. Sankce však neuvalí

Právo, Michal Mocek, Brusel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel

Účastníci summitu Evropské unie, který začal ve čtvrtek v Bruselu, kritizují útoky syrského režimu a Ruska na civilisty v Sýrii. Zmiňují v této souvislosti i možná „restriktivní opatření”, zatím to však vypadá jen na obecné prohlášení. Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že žádné sankce na pořadu dne nejsou.

Foto: Jakub Dospiva, ČTK

Český premiér Bohuslav Sobotka při příjezdu na summit EU v Bruselu.

Článek

Návrh usnesení summitu odsuzuje „útoky syrského režimu a jeho spojenců, zejména Ruska, na civilisty v Aleppu“. Tváří v tvář dění ve východní části syrského města, kde bok po boku bojují syrští povstalci s teroristy, hrozí Unie spojencům syrské vlády „všemi možnostmi včetně dalších restriktivních opatření, pokud budou nynější krutosti pokračovat“.

„Z návrhu závěrů nevyplývají žádné nové sankce. Není to rozhodnutí o nových sankcích. Pro ČR takto obecná, otevřená formulace nepředstavuje zásadní problém. Tyto obecné závěry nám v zásadě nevadí,“ uvedl Sobotka.

Sankce vyloučil i rakouský kancléř Christian Kern. Podle něj „nejsou realistické“, musí se nicméně aspoň „říci, že došlo k porušení lidských práv“.

Je pro nás důležité, aby co nejméně trpěli civilní obyvatelé.
Bohuslav Sobotka, premiér

Naopak Theresa Mayová, premiérka z EU odcházející Británie, požadovala od summitu „rázný a jednotný postoj tváří v tvář ruské agresi“ v Sýrii. A šéf Evropské rady Donald Tusk řekl, že EU si musí kvůli Aleppu nechat otevřené všechny varianty včetně uvalení sankcí. Stejně se vyjádřili i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.

"Soustředili jsme se na otázku, co pro nás válka v Sýrii znamená. A dali jsme jasně najevo, že uděláme, co je třeba, abychom zajistili přístup humanitární pomoci k lidem, kteří jsou v Halabu izolováni a obklíčeni," prohlásila Merkelová.

Pomoc jen za vstřícnost v boji s migrací?

Sobotka ovšem odmítl i představu, že by se konkrétní sankce mohly dostat při summitu na pořad jednání.

„Nelze rozhodovat o něčem, co by bylo přineseno na stůl až na poslední chvíli, a myslím, že se nic takového nestane. Bylo by velmi nekorektní, kdybychom tady měli být stavěni před nějaké návrhy, které budou rozdány až na stůl a aniž bychom měli možnost provést analýzu. Takový postup by ČR musela jednoznačně odmítnout,“ prohlásil.

Přitom podtrhl ekonomické souvislosti, které stojí v cestě náhlé změně politiky vůči Rusku: „Nelze vyhodnocovat jakékoli nové návrhy bez toho, aniž bychom je měli dopředu k dispozici a byli schopni analyzovat jejich dopady na ekonomiku členských zemí.“

Není možné, abychom neměli návratové dohody se zeměmi, do kterých už řadu let posíláme poměrně velké finanční prostředky.
Bohuslav Sobotka, premiér

Česko je podle něj připraveno poskytnout Aleppu humanitární pomoc pět miliónů korun a časem i více. Premiér přitom žádal, aby v Sýrii „přestalo bombardování, aby se tam lidé nemuseli obávat o svůj život, aby byla umožněna evakuace a poskytování zdravotní péče“. „Je pro nás důležité, aby co nejméně trpěli civilní obyvatelé,“ dodal.

Už ve čtvrtek summit jednal o migrační krizi. Sobotka mířil na toto jednání se záměrem „poukázat na nutnost provázat poskytování rozvojové pomoci s tím, že tyto země s námi budou mít korektní vztahy, pokud jde o návratovou politiku“.

„Je velmi důležité, abychom do budoucna víc provázali rozvojovou pomoc, kterou poskytujeme těmto zemím, s jejich součinností, pokud jde o navracení ilegálních uprchlíků. Není možné, abychom neměli návratové dohody se zeměmi, do kterých už řadu let posíláme poměrně velké finanční prostředky,“ podtrhl.

Terčem i restrikce Němců a Francouzů

Rakousko naopak oceňovalo, že ujednání summitu poskytne „možnost prodloužit vnitřní pohraniční kontroly o dalších šest měsíců“.

Nám vadí některá opatření, která jsou dnes realizována v Německu nebo ve Francii, jež vytvářejí nové administrativní bariéry, zejména pro naše poskytovatele dopravy. My se takto nechováme k našim partnerům a chceme, aby tu byl reciproční postup.
Bohuslav Sobotka, premiér

Pokud jde o ochranu vnějších hranic Unie, připomněl Sobotka nedávné spuštění společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a dodal: „ČR je do těchto kapacit připravena přispět. Jsme schopni vyslat zhruba třicet policistů.“

Sobotka se chtěl při summitu zaměřit na obstrukce, jimž nově čelí čeští pracovníci – například autodopravci – v západní Evropě. „Nám vadí některá opatření, která jsou dnes realizována v Německu nebo ve Francii, jež vytvářejí nové administrativní bariéry, zejména pro naše poskytovatele dopravy. My se takto nechováme k našim partnerům a chceme, aby tu byl reciproční postup,“ řekl na dotaz Práva.

Jeho slova mířila na Evropskou komisi. „Byl bych rád, kdyby se co nejdřív vyjádřila k německým a francouzským opatřením a jasně řekla, zda jsou v souladu s dohodami, které by nám měly zajišťovat volný přístup na trh jednotlivých členských zemí EU,“ předeslal premiér.

Reklama

Výběr článků

Načítám