Nolteho vysvětlení příčin nacismu vyvolalo před třiceti lety vlnu vášnivých odborných i laických debat, které byly další kapitolou v německém vypořádávání se s minulostí. Podle Nolteho přivedlo v Německu k moci nacismus komunistické ohrožení.

Sovětské gulagy podle něj byly vzorem pro koncentrační tábory, komunistické teorie o třídním boji se staly východiskem pro nacistické vraždění vedené ve jménu rasových teorií.

Nolte rovněž tvrdil, že mezi bolševickými předáky hráli významnou roli Židé. Levicový filozof Jürgen Habermas kvůli tomuto výroku obvinil Nolteho, že vytváří dojem, že zločiny, které nacisté vedení Adolfem Hitlerem spáchali, včetně vyvraždění šesti miliónů evropských Židů, jsou "přinejmenším pochopitelné".

Merkelová odmítla proslov

Nolte učil na vysokých školách v Kolíně nad Rýnem a Marburgu. Od roku 1973 až do svého důchodu přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně. Promoval ve Freiburgu prací o Karlu Marxovi. Jeho habilitační práce Fašismus ve své epoše z roku 1963 patří dodnes k základní literatuře k danému tématu.

Kvůli jeho kontroverzním postojům k původu nacistické diktatury však Nolte až do své smrti vzbuzoval v německé společnosti negativní emoce. Když mu v roce 2000 Nadace Konrada Adenauera udělila cenu za jeho vědeckou práci, předsedkyně tehdy opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dnešní kancléřka Angela Merkelová odmítla přečíst proslov při předávacím ceremoniálu.