„Víme, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují tomu, abychom mohli jeho vstup (do EU) ospravedlnit," uvedl Kern v rozhovoru poskytnutém stanici ORF. Kromě politické situace je podle Kerna překážkou také hospodářská situace země.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

"Považuji členství Turecka v horizontu let a možná i desetiletí za nemožné," dodal. Možnost, že by Turecko mohlo do EU přece jen vstoupit, je podle něj "už jen diplomatickou fikcí".

Kern by rád zařadil jednání o ukončení přístupových jednání s Tureckem na program zářijového unijního summitu v Bratislavě. Spolupráce s Ankarou by měla pokračovat, ale jinak než formou členství v bloku.

"Potřebujeme alternativní koncept," řekl kancléř. Z reakce Turecka by si Brusel neměl dělat těžkou hlavu, neboť EU hraje v hospodářské oblasti prim a Ankara je na spolupráci s ní závislá.

Výhrady z Ankary 

Turecku se kancléřova slova nelíbí. "Je znepokojivé, jak podobné je jeho vyjádření tomu, co hlásá krajní pravice," uvedl v reakci na Kernův výrok turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik.

"Kritika je jistě demokratickým právem, musí tu ale existovat rozdíl mezi kritikou Turecka a tím, když jste proti Turecku," dodal.

Proti přijetí Turecka i další politici

Kromě kancléře se pro ukončení jednání o členství Turecka v EU vyslovili také ministr zahraničí Sebastian Kurz a šéf resortu obrany Hans-Peter Doskozil. Podle Doskozila je Turecko na nejlepší cestě k prezidentské diktatuře a takový stát nemá v EU "co pohledávat".

Členové rakouské vlády se svým požadavkem připojili k řadě evropských politiků, kteří v poslední době vyzvali ke konci přístupových jednání s Ankarou. Reagovali tak na čistky v turecké armádě, státní správě, justici a školství, které turecká vláda zahájila po zmařeném pokusu o puč z noci na 16. července. Podle kritiků nejsou opatření namířená jen proti strůjcům puče, ale i proti odpůrcům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Turecko požádalo o členství v Unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005. Rozhovory byly dlouho zamrzlé mimo jiné kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku. Jednání blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova. Obnovení rozhovorů Brusel Ankaře před časem slíbil za pomoc při zvládání migrační krize.