Od jara se na Ukrajině nejvíce probírá narovnání cen energií, kdy koncoví zákazníci nebudou dostávat dotace na energie. Cena plynu pro obyvatele stoupla z 3,6 hřivny (3,6 koruny) za kubík na 7,5 hřivny.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

Na dvojnásobek stoupla i cena teplé vody a nově se stanoví platby za topení. Ve většině bytů ale nejsou měřidla, takže výpočet bude probíhat podle stávajících norem na počet osob v bytě bez ohledu na reálnou spotřebu. Na byty nad 55 metrů čtverečních je stanovena přirážka tisíc hřiven za rok.

Okna v činžácích jsou většinou stará dřevěná

Okna v činžácích jsou většinou stará dřevěná.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Ukončení dotací na energie je podmínkou Mezinárodního měnového fondu pro uvolňování peněz z půjčky, na Ukrajince však bude mít značný dopad, byť ti nejchudší a důchodci mají dostávat podpory.

Opoziční strana Baťkivščina expremiérky Julije Tymošenkové se už postavila proti odstranění dotací na energie pro koncové zákazníky, ale 74letou Olenu z třicetitisícového západoukrajinského Nového Rozdilu si tím nezískala: „Ta má co povídat, byla první, kdo půjčku od MMF schvaloval.“

Ceny potravin stouply na dvojnásobek

Ekonomická situace země se za posledního dva a půl roku značně zhoršila. Jasně to ukazuje kurz hřivny i ceny základních potravin. Když jsem tam byl na přelomu listopadu a prosince 2013 v době, kdy začaly studentské protesty na Majdanu, kurz z devíti hřiven za euro se propadl na jedenáct hřiven, loni v létě se už euro prodávalo za 22 hřiven a letos za 27 až 27,50. Jedna hřivna je tedy víceméně rovna jedné koruně.

Ještě před rokem stálo 900 gramů pohanky 23 hřiven a letos přes padesát. Stolní olej v akci vyjde na 23 hřiven za litr a kilogram rýže stojí skoro dvacet hřiven. Kilogram kuřecích čtvrtek vyjde na 37 hřiven a vepřové plece a kýty mezi 72 a 89 hřivnami.

Ceny jsou tedy srovnatelné s českými. Nestouply však jen ceny v obchodech. Jestliže loni vyšlo kilo rajčat na trhu na deset hřiven, nyní se už prodává ve Lvově za 24 hřiven a v centrální Ukrajině za 15.

Prodej na ulici v Novém Rozdilu

Prodej na ulici v Novém Rozdilu.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Jenomže platy mají k českým daleko. Skladník dostane v Kyjevě mezi 5000 až 7000 hřivnami, řemeslník deset, kvalifikovaný svářeč mezi osmi až 12 tisíci. Nízké jsou ale zejména důchody.

Tetana z patnáctitisícové Radomyšle říká: „Beru 3650 hřiven, a to není ten nejnižší důchod, jenže tisíc hřiven mě stojí léky, za všechny se platí a mnohdy víc než v Polsku.“ Aby vyšla, za domkem chová kuřata. Pozemek má malý, takže pěstovat nic nemůže.

Bývalá ekonomka Olena, která žije v činžáku v Novém Rozdilu, si najala kousek půdy v zahrádkářské kolonii. Sklidit cibuli tam šla i v dešti: „Musím to udělat, i když ještě není úplně zralá. Jinak by mi tam žádná nezbyla. Už tak mi jí tam polovinu ukradli.“

Situace je zoufalá a pro mnohé jsou spásou záhumenky. „Ještě že je tu bohatá půda,“ dodává.

Samozřejmě jsou výjimky třeba v podobě programátorů pracujících pro zahraniční firmy, ti ale většinu obyvatel netvoří. Bohatší kasta tu však existuje, což je vidět hlavně na výstavbě nových domů v Kyjevě a ve Lvově, kde metr čtvereční stojí mezi deseti až šestnácti tisíci hřivnami.

Kapitální oprava

Reformy ale mají pokračovat, 19. července oznámil letos jmenovaný premiér Volodymyr Hrojsman „kapitální opravu země“. Chce uvést do pořádku infrastrukturu země, jako se mu to podařilo ve městě Vinnycja, kde byl starostou.

„Opravil tam všechny silnice, žádná není rozbitá jako do Nového Rodzilu,“ říká Oleksandr, který pracuje jako instalatér a podlahář v Kyjevě a s rodinou ve Vinnycji se vidí nanejvýš jednou týdně, pokud není povolán na mimořádnou směnu. Ale nestěžuje si: „Tady je patnáct dvacet procent nezaměstnaných, i já jsem musel načas odjet do Polska a dělal jsem tam schody.“ Rád by rozjel vlastní firmu, ale neví, zda se mu to podaří.

Hrojsman však dokázal nejen opravit většinu komunikací, ale hlavně omezit korupci, když na úřadě zrušil jednotlivé kanceláře, všechny posadil do jedné haly a oddělil je jen skleněnými stěnami.

K dopravě slouží miniautobusy, cesta z Nového Rodzilu do padesát km vzdáleného Lvova stojí 28 hřiven.

K dopravě slouží minibusy, cesta z Nového Rozdilu do padesát kilometrů vzdáleného Lvova stojí 28 hřiven.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Jenomže rekonstrukce zanedbané země si vyžádá další náklady, takže místní experti v televizním kanálu 112 rovnou varovali, že plán může na podzim vyústit v protesty obyvatel. Mohlo by přijít další zdražování, třeba dotované hromadné dopravy, kdy se po Lvově jezdí tramvají za dvě hřivny bez přestupu, metrem v Kyjevě za čtyři. Zvednutí cen by ale zabránilo lidem jezdit za prací.

Únava z vleklého konfliktu

Nemalou část chybějících prostředků pohlcuje konflikt na východě, který nevyřešily ani minské dohody. Vlastenectví sice obyvatele neopustilo, ale po ulicích už nechodí ženy v národních žlutomodrých nebo banderovských černočervených barvách jako před rokem.

Je patrná i únava a vyčerpání z nekonečné války. Ve lvovském kostele svatých Olgy a Elyzavety je pokladnička na prostředky pro vojáky a gardisty bojující na Donbasu. Podobné pokladničky jsou však skoro všude, i v obchodech.

Panel s fotografiemi padlých na zdi kyjevského Mychajlivského chrámu

Panel s fotografiemi padlých na zdi kyjevského Mychajlivského chrámu.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

I když konflikt už není kvůli inflaci hlavním tématem rozhovorů, Andrij Saljuk, jenž stojí v čele organizace Lvivskij lycar (Lvovský rytíř), která shání prostředky a zajišťuje vybavení pro vojáky a dobrovolníky bojující na Donbasu, připomíná, že konflikt ani po podepsání minských dohod neutichl.

Putin potřebuje, aby EU měla vlastní problémy a nezajímala se, co dělá Rusko Andrij Saljuk, organizace Lvovský rytíř

„Za víc než měsíc bylo o dost víc obětí než při útoku ve Francii, v Nice,“ řekl s tím, že jeden dva padlí vojáci denně nevyvolají takový efekt, jako když někde zemře při spektakulárním teroristickém útoku naráz 84 civilistů.

Stěžuje si, že Západ nechápe nebezpečí ze strany putinovského Ruska, které separatisty na Donbasu podporuje: „Měli bychom asi udělat koridor přes Ukrajinu, kterým by se dostali na hranici Evropské unie.“ Pak by podle něj Evropě došlo nebezpečí hrozící z Východu.

Obrázek svatého Jiří, jehož štít je pokryt plíšky symbolizujícími dary dobrovolníkům

Obrázek svatého Jiří, jehož štít je pokryt plíšky symbolizujícími dary dobrovolníkům.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

A tvrdě se pouští do českého prezidenta Miloše Zemana, že podpořil Vladimira Putina, i do maďarského premiéra Viktora Orbána, jemuž je moskevský vůdce také blízký. Nechápe to: „To snad zapomněli, co jim udělal Sovětský svaz v minulosti?“

Upozorňuje, že Putinovi vše hraje do karet. „Potřebuje, aby EU měla vlastní problémy a nezajímala se, co dělá Rusko.“ A diví se, že EU přehlíží nebezpečí ze strany Putina i to, jak přilévá oleje do ohně: „Kdy vzrostl počet uprchlíků z Blízkého východu? Poté, co začalo Rusko bombardovat Sýrii.“ Válka je součástí života Ukrajinců stejně jako inflace a otázkou je, kdy se jejich situace změní.

Z podstavce byla Leninova socha odstraněna, nahradila ji vlajka

Z podstavce byla Leninova socha odstraněna, nahradila ji vlajka.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Leninova socha v Radomyšli na konci roku 2013

Leninova socha v Radomyšli na konci roku 2013.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Ukrajina prodělala od dob svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče velké proměny, na náměstích už nejsou vidět sochy Lenina. Mnohé ulice, ale i města byla přejmenována, aby nepřipomínala sovětskou minulost.

Důslednost v tom ale nepanuje, na kyjevském nádraží je stále vidět vlak do Dněpropetrovsku, i když se město už jmenuje Dnipro. Ono takové přejmenování něco stojí a na Ukrajině chybějí peníze na důležitější věci a je otázkou, jak dlouho si budou moci Ukrajinci dál utahovat opasky.