Hollande po každém útoku osobně navštíví místo tragédie, zajímá se o osudy rodin obětí, průběh policejní akce, vystoupí v médiích s prohlášením. Kancléřka Merkelová mlčí a tváří se, jako kdyby s uprchlickou krizí neměla nic společného, píší političtí analytici. Kancléřce vyčítají, že v případě útoku na cestující ve vlaku u Würzburgu, který se odehrál 17. července, po dvou dnech z Berlína vzkázala, že soucítí s oběťmi pachatele. Do nemocnice se za nimi ale nevypravila.

Němci si mohou být jisti, že když dojde k problému, kancléřka se ztratíDie Welt

V podobném duchu reagovala na útok v Mnichově, kde osmnáctiletý střelec zabil devět lidí a nakonec spáchal sebevraždu. Plných 17 hodin mlčela. Na atentát dokonce reagoval dříve americký prezident Barack Obama než kancléřka. Ta se i v tomto případě omezila na nic neříkající prohlášení, že šlo o „večer děsu“, a příbuzným obětí vyjádřila solidaritu. Podobně se zachovala i v případě útoku v Ansbachu.

Akční Hollande, ztracená Merkelová

Dvě země zkoušené terorismem, dva státníci a dva rozdílné přístupy při řešení strachu, zpracování krizové situace a uklidnění veřejnosti. Francouzská veřejnost si zvykla, že pro jejího prezidenta je samozřejmost, aby se objevil na „místě činu“ a svým chováním se pokusil uklidnit veřejnost. Němci si však mohou být jisti, že když dojde k problému, kancléřka se ztratí, píše Die Welt.

Politický komentátor Thoma Vitzhum ale chování kancléřky obhajuje a připomíná, že podobně se chovala i v jiných situacích, například při havárii letadla ve francouzských Alpách. „Kancléřka nechce profitovat z lidského neštěstí, proto se drží stranou,“ napsal v deníku. Během uprchlické krize podle jeho slov projevila dostatek empatie.

Die Welt upozorňuje, že styl kancléřčiny politiky, tedy vyčkávání a snaha držet se v pozadí, jí v současné době výrazně škodí. Na Merkelovou vyvíjejí tvrdý tlak nejen pravicoví populisté v čele s německou AfD, ale kancléřka musí čelit i tlaku CSU, sesterské CDU.

Kancléřka pod tlakem

Místopředseda AfD Alexander Gauland ve středu v prohlášení vyzval k pozastavení práva na azyl pro všechny muslimy přicházející do Německa. „S ohledem na strašlivé teroristické útoky musí být okamžitě pozastaveno právo na azyl pro všechny muslimy," uvedl Gauland.

Červencové útoky v Německu

Červencové útoky v Německu.

FOTO: koláž Novinky.cz s použitím Reuters a ČTK/AP

Německo by podle něj mělo začít znovu přijímat muslimské běžence teprve v okamžiku, kdy budou zpracovány žádosti o azyl všech lidí, kteří do země dorazili v uplynulém roce. Podle úřadů zbývá k vyřízení ještě asi 150 tisíc loňských žádostí.

„Z bezpečnostních důvodů si nemůžeme dovolit, aby do Německa nekontrolovaně přicházeli další muslimové. Mezi nelegálními muslimskými přistěhovalci jsou teroristé a jejich počet stále roste," uvedl Gauland. Kancléřku obvinil z toho, že ignoruje teroristickou hrozbu.

S dalším požadavkem přišel bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU). Chce, aby se při atentátech mohla nasadit armáda. To ovšem poválečná německá ústava neumožňuje. Současně žádá, aby se zpřísnily zákony, které řeší trestněprávní či přistěhovalecké otázky.