„I když vůči plánu bude mít silné výhrady mnoho států včetně Francie, Polska a dalších středoevropských a východoevropských zemí, výhodou je to, že by omezil dopad na ekonomiku EU po brexitu tím, že by udržel Spojené království na jednotném trhu, a současně by omezil politickou škodu, kterou by evropský projekt utrpěl v důsledku úplného rozvodu,“ napsal Guardian.

Nevidím důvod, proč by to nemohlo trvat řekněme sedm až deset let.poradkyně Federiky Mogheriniové

Vysoce postavení britští zástupci redakci řekli, že vyjednávání jsou teprve úplně na začátku, nicméně o zmíněné eventualitě se uvažuje i poté, co francouzský prezident François Hollande při setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou v uplynulém týdnu zopakoval, že bez uznání volného pohybu lidí nelze mít přístup na jednotný trh.

Nouzovou brzdu, jak Britové říkají omezení migrace z EU, by podle názoru Nathalie Tocciové, která je poradkyní šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové, podpořila Itálie. Zastavení volného pohybu by podle ní muselo být časově omezené, aby nebylo v rozporu s Lisabonskou smlouvou.

„Ale jinak nevidím důvod, proč by to nemohlo trvat řekněme sedm až deset let. Na tak dlouho to bylo pozastaveno během rozšíření (EU) v roce 2004, ačkoliv se Británie rozhodla toho nevyužít,“ řekla.

Cameron nic takového nedostal

Návrh takové dohody předpokládá větší ústupky ze strany EU, než jaké požadoval expremiér David Cameron před referendem o brexitu. Cameron nakonec od Unie získal jen drobné ústupky, také díky výhradám České republiky. Jedním z nich bylo omezení dávek na děti pro pracovníky z evropských zemí v Británii.

S tím, že by bylo výhodné, aby Británie zůstala součástí společného trhu, souhlasí i ti největší odpůrci EU, jako je Nigel Farage. A ti, kdo v kampani před referendem volali po odchodu z Unie, také voličům slíbili, že omezí „nekontrolovaný” pohyb pracovních sil z EU. Zastánci vystoupení mezi vládními konzervativci argumentovali zejména tím, že velký počet méně kvalifikovaných sil ze zemí EU včetně České republiky není takovým přínosem pro britskou ekonomiku a vlastně brzdí její rozvoj.

„Vůbec nepochybuji o tom, že lze najít rovnováhu. Všichni si přejí rychlé jednání, je to v ekonomickém zájmu Británie i Evropské unie,“ řekl o víkendu k rozhovorům s EU britský ministr zahraničí Boris Johnson.

Za přístup na evropský trh by ovšem Britové platili vysokou částku, takže slib zastánců brexitu před referendem, že Británie ušetří stovky miliónů, byl lichý. Přitom také platí, že země, která chce být na společném trhu, musí dodržovat společná pravidla. Britové se však po vystoupení z EU na tvorbě těchto pravidel už nebudou moci přímo podílet, ale budou je muset zavádět do své legislativy.