„Británie - nebo to, co z ní zbude - bude výrazně izolovanější a více na okraji,” uvádí list USA Today. Shoduje se v tom se španělským listem El País: „Řada Britů hlasovala pro brexit ve víře, že jejich země tím získá svou někdejší imperiální moc. Nejspíš ale velice rychle zjistí, že jejich země je teď slabší.” Postavení Británie podle něj nyní bude méně pevné.

To není podle USA Today pro Spojené státy dobrá zpráva, protože Británie je jejím strategickým partnera. Také EU bez Británie bude méně naslouchat přáním USA. Brexit silně zasáhne také britskou ekonomiku a názory, že jí v dlouhodobé perspektivě pomůže „nikdy nedávaly smysl”, píše americký list.

„Evropa nebude chtít (při jednáních) Británii vyhovět ze strachu, aby ji na útěku nenásledovaly další země,” shoduje se USA Today s dalšími americkými médii. „Vlády na kontinentu budou chtít hrát s Británií tvrdou hru s cílem odradit další země, aby ji následovaly,” píše list The Wall Street Journal. Pokud bude hra ale příliš tvrdá, ohrozí EU své vlastní ekonomiky, především klíčová odvětví, jakým je například výroba automobilů v Německu.

Vzpoura proti elitám 

Britové se navzdory varování rozhodli, že hra na „nebezpečnou neznámou” je lepší než setrvat ve stavu, kdy měli pocit, že ztratili nad věcmi kontrolu, napsal NYT. Podle něj to byl řev hněvu a frustrace z mocných, bohatých a privilegovaných v Londýně i Bruselu, které v sobě někteří Britové živili více než půl století.

Zvládnutí nejistoty spojené s brexitem bude složité nejen kvůli politické situaci v Británii, které hrozí odchod Skotska i Severního Irska, ale i kvůli migrační krizi na kontinentu a volebnímu roku v USA. Německo a Francie navíc nebudou chtít být vůči Británii velkorysí, aby nepodpořily euroskeptická hnutí napříč Evropou, upozorňuje.

Jednou z hlavních otázek zůstává to, „co se stane s evropskou jednotou tváří v tvář výzvám přicházejících z Ruska a Blízkého východu”, píše NYT. „Politické, hospodářské a bezpečnostní instituce Západu jsou pevné a pružné a časem si na novou realitu zvyknou. Neměli bychom si ale dělat iluze: Bude to zcela jiná realita,” dodává.

Riziko nacionalismu

Podle italského deníku La Stampa po brexitu nacionalismus v celé Evropě ještě posílí: „Po vystoupení Británie z EU hrozí, že se zase začnou oživovat národní egoismy, které chtěli otcové zakladatelé nechat za sebou, když v roce 1957 v Římě podepisovali zakládací smlouvy.”

"Odchod Británie ukázal, že nejlepší živnou půdou nacionalismu je strach a nenávist. Evropou ekonomická krize silně otřásla a ona se z toho dosud nevzpamatovala. Stala se tak dokonalým terčem pro všechny, kdo si chtějí vybít svoje frustrace a strachy posbírané v těžkých časech."

Podle listu The Washington Post má na výsledku hlasování z části premiér Cameron a tábor zastánců setrvání Británie v EU. Nové podmínky členství, které Cameron před referendem v Bruselu vyjednal, byly podle listu tak špatné, že během kampaně jako argument proč hlasovat proti brexitu, téměř nezaznívaly: „Voliči navíc nemají rádi, když se jim tvrdí, že nemají jinou možnost.”

Britové nikdy nebyli v Unii

„Pravda je, že Britové a především Angličané nikdy nebyli členy Evropské unie celým srdcem. I když v roce 1973 museli žádat o přijetí, stáli potom vždy jednou nohou mimo. Zajistili si výjimky z pravidel, ponechali si vlastní měnu a nevstoupili do Schengenu. Jinými slovy, vší mocí, která jim zbyla z dob dřívějšího impéria, se drželi svého zvláštního postavení,” připomíná řecký list Kathimerini.

Stejně to vidí i italský deník Il Messaggero. „Konec velkého nedorozumění. Británie Evropskou unii neopustila. Ona do ní totiž nikdy ani pořádně nevstoupila,” píše její komentátor, podle nějž proto není třeba cítit smutek, ale nanejvýš mírné rozhořčení nebo i úlevu.