Článek
Tribunál v Lucemburku rozhodoval v případu Ghaňanky Seliny Affumové, která se s cizím cestovním dokladem pokusila dojet do Velké Británie, byla však zadržena ve francouzském Calais.
Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí poukázal na takzvanou návratovou směrnici z roku 2008, která ilegálním migrantům stanovila měsíční lhůtu pro dobrovolné opuštění státu Evropské unie.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Návratová směrnice brání tomu, aby byl občan nečlenské země Evropské unie, který dosud nebyl vyhoštěn, zadržován jen proto, že vstoupil na území členského státu nelegálně přes vnitřní hranici schengenského prostoru,“ cituje z rozsudku BBC.
Zadržení migrantů je tedy podle Evropského soudního dvora možné pouze v případě podezření, že se bude migrant vzpouzet deportaci nebo bude jinak porušovat zákon, konstatoval deník The Independent.
V případě právních deliktů je podle Evropského soudního dvora možné migranta zadržet až na osmnáct měsíců.
Za neuposlechnutí hrozí sankce
Zmíněná Ghaňanka cestovala autobusem z belgického Gentu do Londýna, pohraničníci v Calais ji ale zadrželi do té doby, než vyřídí její deportaci zpět do Belgie. Podle francouzského práva totiž mohou být ilegální migranti zadrženi až na jeden rok.
Otázkou je, co bude rozhodnutí Evropského soudního dvora fakticky znamenat. Rozhodnutí Evropského soudního dvora sice nejsou nadřazená národním legislativám, výjimkou je ale případ, kdy se národní zákony dostanou do konfliktu s unijním právem. A poslední rozhodnutí tribunálu v Lucemburku lze chápat tak, že právě k tomu ve Francii došlo.
Související témata
V případě nerespektování verdiktu Evropského soudního práva je podle unijního práva možné ukládat členským státům peněžité sankce.
