„Vede se o tom diskuse, máme na to plány,“ uvedl Fjodorov.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

Al-Džazíra připomněla, že ruský prezident Vladimir Putin sice před tři čtvrtě rokem vylučoval nasazení pozemních sil, když zahajoval vzdušnou intervenci v Sýrii, ovšem dodával, že to je scénář „pro teď“. Nyní podle stanice vede s veliteli rozhovory o tom, zda vyslat bojové jednotky.

Tyto posily by podle Al-Džazíry mohli tvořit armádní specialisté a dobrovolníci z dalších útvarů, kteří se do mise po boku syrské armády a jejích spojenců přihlásí.

Definitivní rozhodnutí údajně ještě nepadlo. „Je to pro naši armádu delikátní záležitost. Panují vážné pochyby,“ uvedl Fjodorov, podle něhož by nasazení mohlo zkomplikovat mírová jednání o Sýrii a přinést nové neshody se Spojenými státy. Vyslání pozemních sil má nicméně podporu části velitelů i politiků.

Udržet Asada

Rusko vyslalo koncem loňského léta do Sýrie letectvo na pomoc Bašáru Asadovi, jemuž hrozila ztráta klíčových držav na západě země, kde se také nachází jediná ruská základna při Středozemním moři. Intervence Ruska vedla k obratu ve válce a novému postupu Asadových sil.

Letos v březnu Putin nařídil stažení velké části ruských letadel. Své pozice si ale Rusové v Sýrii podrželi, ačkoliv s obnovenými politickými jednáními v Ženevě a Vídni na čas zastavili nálety. Před dvěma týdny ale podle syrské exilové organizace SOHR ruská letadla znovu útočila u Aleppa. Moskva pak ohlásila, že zesiluje útoky na extremisty z Fronty an-Nusra.

Ruské pozemní síly by mohly Asadovu pozici pojistit. „Ruský pohled je takový, že by Asad měl kontrolovat 70 procent Sýrie, aby se daly uspořádat volby, které by dopadly v Asadův prospěch. Proto se otázka pozemních operací stává aktuálnější,“ vysvětlil Fjodorov.