Zákon umožňuje Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA) umisťovat v domácnostech podezřelých sledovací zařízení, odposlouchávat jejich telefony a do počítačů jim nainstalovat speciální slídicí software za účelem získání přístupu k jejich e-mailům a další komunikaci na internetu.

KOMENTÁŘ DNE:
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem

Předseda ústavního soudu Ferdinand Kirchhof k tomu poznamenal, že zákon sice formálně ústavu neporušuje, ale v praxi se několikrát ukázalo, že ho policie využívá k „nepřiměřeným zásahům“.

Zákon musí být upraven do června 2018, rozhodli ústavní soudci.

Na nynější znění zákona si stěžovali politici ze sociální demokracie (SPD), od Svobodných demokratů (FDP) a ze Strany zelených. Podle DPA jim vadila zejména skutečnost, že BKA může získané informace předávat dál domácím i zahraničním tajným službám, což představuje výrazné narušení soukromí.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière loni zákon hájil. Upozornil, že díky němu se podařilo opakovaně zabránit chystaným teroristickým útokům v Německu a počet sledovaných je velmi nízký.