„Mnoho věcí hovoří pro to, abychom aktivovali takzvaný mechanismus právního státu a na Varšavu uvalili dohled,” prohlásil podle agentury AFP Oettinger v nedělním vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Podle listu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dal otázku Polska na program příštího zasedání komise 13. ledna. Uvažoval o tom už během krize kolem polského ústavního soudu. [celá zpráva]

Hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla „systematická nebezpečí pro právní stát”. Pokud dotyčná země nereaguje na návrhy změn ze strany Bruselu, komise může zahájit „proceduru pro porušování základních evropských hodnot,” vysvětlil list.

Novela zákona o veřejnoprávních médií přenese pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu na ministra financí. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů. Zmenší se i dozorčí rady televize a rozhlasu. [celá zpráva]

Jakmile vstoupí zákon v platnost, skončí  mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. To je však považováno za formalitu, neboť hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jež novelu prosadila.

Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.[celá zpráva]

Strana PiS někdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu tak mohla vytvořit jednobarevný kabinet. Okamžitě začala měnit zákony a odvolávat ředitele tajných služeb i státních podniků.[celá zpráva].