Shodou okolností se protirasistická demonstrace konala na Grunwaldském náměstí, pojmenovaném po středověké bitvě, v níž polsko-litevské vojsko, posílené českými žoldnéři, porazilo německé rytíře.

Za bratrstvem jsou podle deníku dva muži, devětatřicetiletý někdejší boxer Radoslaw Król, brojící proti neexistující "muslimské čtvrti" ve Štětíně, a sedmatřicetiletý chovatel buldoků Norman Latzkow, organizátor "večerních vlasteneckých procházek", při kterých němečtí neonacisté s pochodněmi v rukou demonstrují proti uprchlíkům.

"Hnědé spojenectví je nová kvalita," tvrdí znalec polsko-německého pohraničí Andrzej Kotula ze štětínské radnice. Němečtí neonacisté totiž ještě před pár lety pořádali akce, které měly "zastavit polskou invazi". Nyní však přispěchali na pomoc polským kolegům vypořádat se s žadateli o azyl.

Společný nepřítel

"Strach z Poláků, který dával neonacistům energii, už minul. Teď se někteří dokonce těší, že prázdná hřiště ve vylidněných východoněmeckých městečkách ožívají polskými dětmi," tvrdí Kotula a dodává, že nyní jsou společným nepřítelem uprchlíci. Spolupráce mezi neonacisty a polskými "vlasteneckými fanoušky" začala v říjnu a zpečetila je i pitka ve štětínském pivovaru.

Pro některé radikály je prý problém přijmout spojenectví, jiným ale nevadí, že jedni nosí symboly nacistické Třetí říše a druzí polského odboje proti nacistické okupaci.

"Jsme sousedé. Dohodli jsme se, že oni budou respektovat naše dějiny a my jejich. My i oni jsme Pomořané. Máme si snad vydrápat oči, když máme společného nepřítele?" řekl listu jeden z polských fanoušků. "Ve Štětíně ještě nejsou, ale už jsou ve Schwedtu, Löcknitzu a Pasewalku. Přijdou a postaví mešity - ledaže jim to nedovolíme. Společně s Němci," dodal.

Štětín býval historickou metropolí Pomořanska. Součástí Polska je od roku 1945.