„Postavíme plot poblíž hraničního přechodu Medzitlija. Tato část hranice je prostupná a my chceme zabránit ilegálním vstupům,“ uvedl zdroj.

Makedonie už na zhruba tříkilometrovém úseku jižní hranice u přechodu Gevgelija–Indomeni postavila dva a půl metru vysoký plot. Celkem plánuje vybudovat bariéru na 50 kilometrech hranice.

Země také od 19. listopadu na své území pouští jen migranty ze Sýrie, IrákuAfghánistánu. Ostatní považuje za ekonomické migranty a na své území je nepouští, ačkoliv i někteří z Íránu, Pákistánu nebo dalších zemí podle Ženevských úmluv splňují kritéria pro udělení azylu, protože prchají před násilím a perzekucí.

Běženci na řecko-makedonské hranici

Běženci na řecko-makedonské hranici

FOTO: ČTK/AP

Odmítnutí běženci se na řecké straně hromadí a v uplynulých týdnech opakovaně došlo k jejich srážkám s makedonskou policií. Ve středu jich více než 2000 řecká strana odvezla do Atén, kde je ubytují v nevyužívaných sportovních zařízeních. Většinou se jednalo o lidi z Pákistánu, Somálska, Maroka, Alžírska a Bangladéše.

Žiletkový drát dodali Maďaři

Součástí plotu bude žiletkový drát dodaný z Maďarska. Bezpečnostní poradce maďarského premiéra György Bakondi potvrdil, že Maďarsko dodalo Makedonii sto kilometrů drátu.

Další dodávky směřovaly do Slovinska, kam Maďaři dodali 24 tisíc balení žiletkového drátu, ale i 16 tisíc kovových sloupů.

Bakondi uvedl, že Budapešť je připravena dodat drát i do dalších zemí. „Bariéru staví i Bulharsko a Rakousko. Pokud bude zájem, jsme připraveni pomoci i těmto státům,“ prohlásil. Rakousko bylo přitom jedním z nejtvrdších kritiků výstavby zátarasu na jižní hranici Maďarska.

Žiletkový drát vyrábějí muži ve výkonu trestu v závodu v obci Márianosztra a Maďarsko ho podél svých hranic natáhlo 1 100 kilometrů.