"Téma uprchlíků nemá řešení na německo-rakouské hranici, ať už jde o omezení jejich počtu, o zajištění pořádku, nebo o legalizaci jejich pobytu. Musí se to dít na vnější hranici Evropské unie," prohlásila Merkelová. Vyzvala proto k urychlenému vybudování evropských registračních středisek, takzvaných hotspotů, v Řecku a v Itálii.

"Tyto hotspoty musí být kromě registračních center také místem pro spravedlivé rozdělování běženců v Evropě a musí být možnost posílat z nich do zemí jejich původu ty, kdo nemají nárok na azyl," řekla kancléřka. S Rakouskem prý úzce spolupracuje na tom, aby se podařilo vytvořit trvalý mechanismus rozdělování běženců v EU.

Jednoduchá řešení neexistují

Podle Faymanna je evropská spolupráce jediná možná odpověď na uprchlickou krizi. "Stále se ozývá volání po nějakých jednoduchých řešeních, která bychom měli uplatnit na naší hranici. Žádná jednoduchá rozhodnutí, která by byla udržitelná a čestná, ale neexistují," řekl rakouský kancléř.

Merkelová a Faymann také vyzvali k posílení evropské agentury Frontex, aby mohla lépe zajišťovat bezpečnost vnější hranice EU. Podle nich je rovněž nutná spolupráce s Tureckem, přes jehož území v současnosti přichází na území Unie nejvíce uprchlíků.

Pouštějí jen syrské, afghánské a irácké migranty

Srbsko a Makedonie mezitím začaly povolovat přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a Iráku. Všichni ostatní migranti jsou od srbských a makedonských hranic vraceni zpět. Podle agentury Reuters o tom informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a následně to potvrdila srbská vláda.

Podobné opatření už začalo uplatňovat také Slovinsko a ekonomické migranty na své území nepouští ani Chorvatsko.