Směrnice 2014/59/UE patří k hlavním opatřením, kterými Unie reagovala na nedávnou finanční krizi s cílem učinit bankovní systém bezpečnější a zdravější. Nová pravidla dávají úřadům členských zemí nástroje a pravomoci ke zmírnění a řešení těžkostí či selhání bank a velkých investičních společností.

Evropská exekutiva koncem května upozornila jedenáct zemí, že směrnici řádně nezapracovaly do svého zákonodárství. Šest z nich tak dosud neučinilo, a tak by se podle komise měly zodpovídat před soudem EU.

Kromě České republiky se jedná o Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Zřejmě to bude bez následků

Česko už ale podle diplomatů v tomto případě podniká potřebné kroky, a spory by tak neměly mít faktické následky. České ministerstvo financí už příslušný návrh zákona poslalo do parlamentu, kde má norma za sebou první čtení. Je předpoklad, že bude přijata ještě letos.

Na základě směrnice mají banky povinnost připravit plány ozdravných postupů pro překonání krize. Příslušné orgány by měly získat pravomoci k zásahům do činnosti bank tak, aby mohly zabránit jejich selhání. A pokud krach stále hrozí, mají mít úřady odpovídající možnosti k restrukturalizaci banky tak, aby věc nemuseli zachraňovat daňoví poplatníci. Náklady by měli nést akcionáři a věřitelé.

Jedním z opatření je také zřízení národního krizového fondu, kam mají pravidelně přispívat samotné banky. V ČR se vznikem Fondu pro řešení krize počítá nový návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.