Celkové číslo představuje meziroční nárůst o sto procent, přičemž žadatelů z Afghánistánu je meziročně čtyřnásobně víc, což souvisí se zhoršenou bezpečnostní situací v zemi po odchodu mezinárodních sil ISAF.

Třetí nejpočetnější skupinou běženců byli Albánci, většinou z Kosova, jichž požádalo o azyl v EU 17 700. Nyní ovšem už nemají možnost si ani o azyl požádat a žadatelům bude odmítnut, protože země se již objevila na seznamu bezpečných států, z nichž země EU emigranty nepřijímají.

Z Iráku, kde stejně jako v Sýrii působí Islámský stát, dorazilo v druhém čtvrtletí do Evropy 13 900 běženců.

Z Eritreje, kde panuje podobně tvrdá diktatura jako v KLDR, dorazil do Evropy podobný počet migrantů jako z Kosova a na celkovém počtu se také podílejí čtyřmi procenty stejně jako Pákistánci.

Eurostat zatím nezveřejnil novější údaje o složení migrantů, jichž jen v srpnu dorazilo 156 000.

Britský konzervativní poslanec David Davies v této souvislosti pro list Daily Mail poznamenal, že většina lidí prchajících před válkou v Sýrii končí v uprchlických táborech v Jordánsku a Libanonu: „Mnozí z těch, kteří riskují životy při cestě do Evropy, to dělají z ekonomických důvodů.“