„Nemůžu být celý život naštvaný na Rusko. Byli Rusové, kteří nám (během válek v Čečensku) pomohli. Bylo to jako teď v Doněcku – jen zmatečné skupiny bojujících lidí,“ řekl Apti Bolotchanov, 36letý velitel Praporu smrti, který na Donbasu tvoří převážně Čečenci.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dodal, že během vrcholícího konfliktu počátkem letošního roku bojovalo za proruské povstalce v Doněcku okolo 300 jeho krajanů. Podle něj šlo o dobrovolníky, kteří své akce koordinovali s velením rebelů. Zúčastnili se také zdlouhavé a krvavé bitvy o doněcké letiště. Po pěti měsících na Donbasu se vrátili domů, podle Bolotchanova jsou ale připraveni vrátit se, kdykoli to bude třeba.

Společně s Pravým sektorem

Čečenci ale nestáli jen na jedné straně. Zhruba sto se jich do války zapojilo po boku ukrajinských provládních sil. Utvořili dva dobrovolnické prapory pojmenované po velitelích, kteří vedli odpor proti Rusům v 18. století a v 90. letech minulého století. Jeden z nich sdílí základnu s ukrajinskými ultranacionalisty z Pravého sektoru.

„Lidí z kavkazské republiky, kteří se dychtivě chopí zbraně proti nepříteli, není nedostatek,“ poznamenal Guardian s tím, že to je dědictví dvou válek Ruska s Čečenskem v 90. letech.

Čečensko, kterému tvrdou rukou vládne proruský prezident Kadyrov, zůstává válkou nesmiřitelně rozdělené, což podle britských novin jasně dokazuje zapojení jeho občanů do konfliktu na Ukrajině.

Prorežimním bojovníkům se v únoru u Debalceva podařilo zabít i Isu Munajeva, jednoho z povstaleckých vůdců, který po válce utekl do Dánska, než se zapojil do bojů na Donbasu. „Alláh si ho vzal,“ odpověděl Bolotchanov na dotaz, zda Munajeva zabily jeho síly.

Proti šílenému psu

Jiný Čečenec, který si nepřál být jmenován a který bojoval na straně Kyjeva, řekl, že se na internetu snaží přesvědčovat dobrovolníky, aby neodcházeli bojovat na Blízký východ, ale na Ukrajinu.

„Proč Čečenci bojují za Islámský stát? Proč bojují proti Kurdům, kteří nám nikdy nic špatného neudělali? O město Kobani, o kterém nikdy neslyšeli? To není čečenská válka. Tohle, tady na Ukrajině, je válka pro Čečence. Když tady porazíme Rusko, jsme blíže osvobození naší vlasti,“ prohlásil.

„Rusko je šílený pes. Snaží se pokousat co nejvíc lidí, než samo umře. Musíme toho psa co nejdřív zabít,“ řekl další.

Jiný Čečenec dodal, že pár spolubojovníků přišlo na Ukrajinu ze Sýrie, kde je roztrpčila přílišná brutalita Islámského státu.

Čečenci nejsou formálně zahrnováni do vojenských struktur znesvářených táborů a na Ukrajině pobývají ilegálně. Velitel jednoho z prokyjevských praporů, který se představil jen jako Muslim, přiznal, že od rozpadu Sovětského svazu nemá platný pas.

„Podmínky v této válce jsou fantastické, je tu spousta zbraní i jídla. V čečenských horách jste celé dny neměli nic a mnoho lidí umíralo, protože jídlo otrávila ruská služba FSB. Partyzánskou válku máme rádi. S tanky vás je vidět a slyšet, ale po svých v tichosti projdete,“ uvedl Muslim a dodal, že se svými kolegy často působí v protivníkově týle, k čemuž používají i nepřátelské uniformy.