Probléme zapříčinilo mimo jiné to, že premiér v otevřeném dopise sice srebrenický masakr označil za ohavný čin, ale nikoliv za genocidu.

Vučič nakonec musel svou účast na vzpomínkové akci k 20. výročí masakru předčasně ukončit poté, co na místě čelil bučení davu, nadávkám či dokonce kamení. Zatím není jasné, zda srbský premiér ze Srebrenice skutečně odjel, nebo se jen ukryl před útoky nespokojených účastníků.

Srbské ministerstvo vnitra podle Reuters označilo útok na Vučiče za pokus o atentát a osočilo Sarajevo za to, že nedokázalo zajistit bezpečnost. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić vydal komuniké, ve kterém incident označil za útok proti celému Srbsku a proti jeho politice míru a regionální spolupráce.

Po příjezdu do Srebrenice přitom Vučiče přivítala Munira Subašičová, která je předsedkyní asociace Srebrenických matek. Ve smířlivém gestu připnula Vučičovi na klopu háčkovanou bílo-zelenou květinu jako připomínku mrtvých a premiér se následně podepsal do kondolenční knihy.

Na Vučiće čekali u pietního místa lidé s transparentem, který připomínal jeho slova z doby válečného konfliktu.

Na Vučiće čekali u pietního místa lidé s transparentem, který připomínal jeho slova z doby válečného konfliktu.

FOTO: Antonio Bronic, Reuters

Agentura APA rovněž poznamenala, že na srbského premiéra v Počari čekali lidé s transparentem, na kterém byla Vučičova slova z doby válečného konfliktu, kdy pohrozil, že za každého mrtvého Srba bude zabito 100 Muslimů. V té době Vučić zastával vysoký post v ultranacionalistické Srbské radikální straně Vojislava Šešelje. Od něj se distancoval v roce 2008, kdy začal zastávat politiku sblížení s EU.

Přijel i Clinton

Pietního aktu se kromě Vučiće zúčastnil například předseda poslanceké sněmovny Jan Hamáček nebo někdejší americký prezident Bill Clinton.

Na ničí hlavu se ovšem nesnesla taková nevole jako na srbského premiéra, který  masakr označil za ohavný zločin, ale vyhnul se slovu genocida.

„Podívejte se na něj a podívejte se na ty tisícovky náhrobků. To se nestydí říci, že to nebyla genocida? To se nestydí přijet?” citoval Reuters Hamidu Džanovičovou.

Někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová (vpravo) pozoruje bývalého prezidenta USA Billa Clintona, který se podepisuje do kondolenční knihy ve Srebrenici.

Někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová (vpravo) pozoruje bývalého prezidenta USA Billa Clintona, který se podepisuje do kondolenční knihy ve Srebrenici.

FOTO: Stoyan Nenov, Reuters

Ta v sobotu pohřbívá dvě kosti svého manžela, které se odborníkům pomocí DNA podařilo identifikovat. „Pamatuji si, jak se dvakrát vrátil, aby políbil naše děti, jako by věděl, že se už nikdy neuvidíme,” vzpomíná Džanovičová na poslední okamžiky, kdy viděla muže živého.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Kamión převáží ostatky 136 obětí masakru ve Srebrenici

„Byla to genocida”

"Truchlím nad tím, že to trvalo tak dlouho," řekl Clinton účastníkům smutečního obřadu v památníku v Potočari nedaleko Srebrenice.„Již nikdy nechci vidět žádné dějiště zabíjení, jako je tady toto,” dodal.

Masová vražda ve Srebrenici byla podle předsedy Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Theodora Merona zločinem proti celému lidstvu. ICTY masakr označil za genocidu.

Předsedkyně asosicace Srebrenických matek Munira Subašičová podává ruku srbskému premiérovi Aleksandaru Vučičovi

Předsedkyně asociace Srebrenických matek Munira Subašičová podává ruku srbskému premiérovi Aleksandaru Vučičovi

FOTO: Antonio Bronic, Reuters

Generální prokurátor ICTY Serge Brammertz uvedl, že dvacítka hlavních strůjců genocidy byla postavena před tribunál OSN v Haagu, který v této věci vyslechl na dva tisíce svědků. Vyzval zároveň úřady Bosny a sousedních zemí, aby uspořádaly stovky dalších procesů se spoluviníky, kteří dodnes nerušeně žijí.

"Většina mých dětských kamarádů a s nimi i moje dětství leží pohřbeni na srebrenickém pietním místě," prohlásil srebrenický starosta Ćamil Duraković.

Bosenské ženy u hrobu příbuzného, jenž byl mezi 136 nově identifikovanými oběťmi masakru ve Srebrenici.

Bosenské ženy u hrobu příbuzného, jenž byl mezi 136 nově identifikovanými oběťmi masakru ve Srebrenici.

FOTO: Dado Ruvic, Reuters

Na samém konci války se v červenci 1995 bosenskosrbské ozbrojené síly zmocnily Srebrenice, která byla pod ochranou OSN. Poté v okolí města povraždily až osm tisíc muslimských chlapců a mužů.

Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se dodnes pohřešuje. Některé zdroje tvrdí, že masakr měl vést generál bosenskosrbských vojsk Ratko Mladić.