Řekové za tři dny vybrali dvě miliardy eur, což je asi 1,5 procenta celkového objemu vkladů z konce dubna. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z řeckých bank. Evropská centrální banka (ECB) kvůli tomu vyjádřila pochybnosti, zda se řecké banky v pondělí znovu otevřou.

Na zasedání ministrů financí eurozóny v Lucemburku se předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zeptal člena představenstva ECB Benoîta Coeurého, zda se navzdory výběrům v pátek otevřou řecké banky. „Zítra ano. V pondělí nevím," reagoval bankéř.

V minulých týdnech řecké firmy i občané vybírali z bank v průměru 200–250 miliónů eur denně.

Už dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových necelých dvou miliard eur. Za první čtyři měsíce roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur. Od října do dubna si klienti vybrali z řeckých bank asi 30 miliard eur a na konci dubna byl objem vkladů nejnižší za více než deset let. Úbytek depozit nahrazuje řeckým bankám už jen program nouzového financování.

Vkladatelé vybírají peníze z řeckých bank od počátku týdne zvýšeným tempem pod vlivem krachu víkendových jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Obávají se, že země bude muset vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí. Řekové se bojí, že země odejde z eurozóny a euro nahradí nová slabší měna, která bude rychle devalvovat.

„Každý se bojí o své úspory,” uvedl před bankomatem v Athénách 66letý důchodce Alexandros Papandreu.

Řekyně před bakomaten u uzavřené pobočky Národní banky

Řekyně před bankomatem u uzavřené pobočky Národní banky

FOTO: Alkis Konstantinidis, Reuters

V centru Atén ve čtvrtek 11 000 lidí demonstrovalo na podporu setrvání země v eurozóně. Podle serveru řeckého listu Ta Nea organizátoři svolali akci přes internetovou sociální síť a nazvali ji „Zůstáváme Evropou".

Další jednání v pondělí, stávající je bez výsledku

Prezidenti a premiéři zemí platících eurem se kvůli vrcholící řecké krizi mimořádně sejdou v pondělí večer v Bruselu. Schůzku svolal předseda Evropské rady Donald Tusk: „Je čas naléhavě probrat řeckou situaci na nejvyšší politické úrovni."

„Dnes je stále možné dohodu nalézt a prodloužit stávající program před koncem měsíce. Ale míč je jasně na řecké straně kurtu, musí se chopit této poslední příležitosti," prohlásil Dijsselbloem po jednání ministrů financí zemí platících eurem. Dodal, že už „zbývá velmi málo času“, protože stávající program pomoci vyprší na konci měsíce.

Budoucí případná dohoda podle něj musí být věrohodná, pokud se týká udržitelnosti řeckých veřejných financí i důvěryhodnosti eurozóny jako celku. Základem pro diskusi je podle něj nadále dohoda eurozóny z konce února o prodloužení stávajícího záchranného programu pro Řecko.

Aténská demonstrace za setrvání v eurozóně

Aténská demonstrace za setrvání v eurozóně

FOTO: Yannis Behrakis, Reuters

Jenomže Atény odmítají podmínky, jimiž Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise podmiňují uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dříve dohodnutého záchranného programu. Uvolnění tranše odkládají od února. Pro Řecko jsou tyto peníze nyní klíčové, protože do konce června musí Mezinárodnímu měnovému fondu zaplatit 1,6 miliardy eur (43,6 mld. Kč).

Řecko však odmítá splátku zaplatit, dokud nedosáhne dohody s věřiteli.

Na lucemburském jednání euroskupiny ministři financí 19 zemí platících společnou měnou nenašli řešení přesto, že řecký ministr financí Janis Varufakis podle nejmenovaného řeckého představitele své kolegy seznámil s určitými novými návrhy Atén.

MMF ale odmítá další ústupky a požaduje velmi tvrdé škrty penzí i změny HDP. Jeho šéfka Christine Lagardeová řekla jasně, že „není čas na milosrdenství“. Rýpla si do Řeků. „Je třeba obnovit dialog s dospělými v místnosti," komentovala dnešní jednání na tiskové konferenci.

Dohoda ve vzduchu?

Německá kancléřka Angela Merkelová už dříve uvedla, že je stále přesvědčena, že je možné dosáhnout dohody o řeckém dluhu. O možnosti dohody se podle listu The Financial Times zmínil i ekonom MMF Olivier Blanchard.

Nespokojenost Řeků je podle komentátora listu Martin Wolfa pochopitelná, nezaměstnanost dosáhla 28 procent už v roce 2013 a výrazně neklesá, HDP ve srovnání s rokem 2008 kleslo na necelých sedmdesát procent.

Wolf zmiňuje, že se Evropa nyní s levicovou Syrizou a neústupným premiérem Alexisem Tsiprasem potýká právě kvůli prohlubující se řecké krizi, neboť se k moci dostal až poté, co pravicové vlády situaci země nezlepšily. Problém vidí i v neochotě odepsat část dluhu. Otevřeně uvádí, že další půjčky jsou určeny ne na zlepšení celkové situace, ale pro privátní věřitele, kteří se měli více starat o své peníze.

Zmiňuje také, že klíčovou rolu hraje ECB, která má na starosti euro.

V této souvislosti se ve čtvrtek objevila zajímavá spekulace německého listu Die Zeit, že mezinárodní věřitelé hodlají Řecku předložit konečný návrh na odvrácení platební neschopnosti země, v jehož rámci by se současný záchranný program prodloužil do konce roku. Na financování programu by se však přestal podílet Mezinárodní měnový fond (MMF).

Podle listu by mělo být ke splácení řeckých závazků u MMF a Evropské centrální banky (ECB) v příštích měsících využito zbývajících deset miliard eur (272 miliard Kč) z peněz, které byly určeny na rekapitalizaci řeckého bankovního sektoru.

V návaznosti na prodloužení nynějšího záchranného programu by měl být podle listu schválen další program v řádu desítek miliard eur. Na tom by se prý MMF podílel pouze v případě, že by Evropa přistoupila na seškrtání řeckých dluhů.
Nejmenovaní evropští diplomaté agentuře Reuters ale řekli, že zpráva listu nemá nic společného s realitou.