„Čelíme bezprecedentní teroristické hrozbě, a nejen jí. Musíme se chránit proti špionáži včetně té průmyslové a organizovanému zločinu. Zpravodajské služby jsou pro tuto vládu prioritou,“ prohlásil Valls podle agentury Bloomberg.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Návrh zákona, který bude postoupen v dubnu parlamentu, takže by mohl být do června přijat, počítá s posílením pravomocí tajných služeb při sledování komunikace přes telefon nebo internet. Zpravodajci například budou moci do elektronických zařízení podezřelého instalovat sledovací programy a nasadit kamery či mikrofony. Norma má nahradit zákon z počátku 90. let, kdy se teprve začínaly hojněji používat mobily.

Premiér čelící kritice nevládních organizací slíbil, že nejde o francouzskou verzi amerického zákona Patriot Act přijatého po teroristických útocích z 11. září 2001. „K žádnému masovému sledování nedojde,“ ubezpečil. Nad vším sledováním podle něj bude mít dohled nový nezávislý úřad.

Vláda už po lednových útocích v Paříži, při nichž bylo zabito 17 lidí, ohlásila, že tajné služby do tří let posílí o 2 680 lidí.