„Docela rádi by nás nechali rozpadnout jako Jugoslávii,“ prohlásil na adresu Západu Putin a dodal, že je to stejné jako v dobách, kdy chtěl nacistický vůdce Adolf Hitler zatlačit Rusy za Ural. „Všichni si pamatují, čím to končí,“ uvedl v narážce na světovou válku, z níž tehdejší Sovětský svaz vzešel jako vítěz.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Rusko podle Putina prožívá letos „osudovou chvíli“. Prokázalo však, že je silným národem, který prošel zkouškami a „ubránil krajany, pravdu a spravedlnost“.

V té souvislosti zmínil historické připojení Krymu k Rusku z počátku roku. Ruský prezident uvedl, že se tak stalo na základě rozhodnutí legitimně zvoleného parlamentu na Krymu. „Krym má (pro Rusko) sakrální význam. Tak se k tomu budeme stavět od teď navždy,“ prohlásil Putin, když připomněl, že na poloostrově byl pokřtěn kníže Vladimir. Ruský prezident současně připustil, že Krym má strategický význam.

EU nás poslala někam, tvrdí Putin

Následně se Putin tvrdě opřel do Evropské unie a Západu vůbec, když rekapituloval události na Ukrajině. „Těžko se tomu věří,“ prohlásil, když uvedl, že mocenský převrat vyvolalo rozhodnutí svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče pouze odložit podpis asociační dohody s Evropskou unií. Moskva se proti dohodě silně ohrazovala.

Podle Putina Západ zákulisně ovlivňuje dění na Ukrajině. „Západní partneři se snaží za kulisami ovlivňovat události,“ uvedl a dodal, že při jednání o asociační dohodě bylo Rusko odsunuto na vedlejší kolej. „Jenom nám řekli, že nám do toho nic není, a lidově nás poslali někam,“ řekl Putin a varoval, že když někdo s Ruskem nechce vést dialog, je nuceno „hájit své zájmy jednostranně“.

S Ruskem nelze mluvit z pozice síly

Rusko podle něj nebude „bezmyšlenkovitě následovat“ kurz zadaný zvenčí. V sázce podle něj není nic menšího než „reálné“ zachování státní suverenity Ruska. „Buď budeme suverénní, anebo skončíme,“ zdůraznil Putin a upozornil, že to mezinárodní společenství musí chápat.

Následně ruský prezident své varování vystupňoval, když řekl, že i kdyby nenastal převrat a konflikt na Ukrajině, Západ „by si vymyslel jiný důvod, aby zadržel růst Ruska“.

„Politika zadržování se uplatňuje proti naší zemi desítky let. Pokaždé, když si někdo myslel, že Rusko je příliš silné, byly zapojeny tyto nástroje,“ poznamenal Putin a pohrozil: „Ale mluvit s Ruskem z pozice síly je nesmyslné.“ V té souvislosti se znovu ohradil proti chystanému protiraketovému štítu USA a NATO v Evropě, jehož rozmístění podle něj vyvolá nové zbrojní závody.

Putin zřejmě v narážce na války v Čečensku také naznačil, že Západ už dříve podporoval protiruské síly včetně teroristů. Moskva však podle něj neustoupí, jinak budou „naši protivníci drzejší a cyničtější“.

Rusko chce být partnerem všech zemí, řekl Putin. Mimo jiné zmínil, že Moskva uznává svébytnost a suverenitu Ukrajiny, které se snaží pomoci s obnovou hospodářství. Za tímto účelem už podle něj ruské banky uvolnily půjčky a investice v objemu 25 miliard dolarů.