Na koaliční vládě se bude kromě dvou jmenovaných stran podílet rovněž strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, populistická Radikální strana a strana Otčina bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

To, že koalici tvoří pět stran, je ústupkem Porošenka vůči Jaceňukovi. Prezident chtěl jen tříčlennou koalici, ale Jaceňuk chtěl zapojit i svou bývalou stranu Otčina a populisty.

Zástupci pěti politických subjektů mají koaliční smlouvu slavnostně podepsat během prvního zasedání parlamentu ve čtvrtek 27. listopadu, napsala v pátek agentura DPA.

Jednání o možné budoucí koalici začalo na Ukrajině koncem října, tedy ještě před tím, než byly známy konečné výsledky voleb. Z nich pak vyplynulo, že nejvíce poslanců – 132 – bude mít v parlamentu Blok Petra Porošenka.

Jaceňukova Lidová fronta bude disponovat 82 zákonodárci a zbylé tři strany mají dohromady 74 mandátů. Budoucí vláda tedy bude mít ve 450členném parlamentu pohodlnou většinu.

Orientace na EU a NATO

Hlavními body koaličního programu je snaha o integraci země do EU, orientace na členství v NATO, zrušení poslanecké a soudní imunity a možnost ústavního odvolání hlavy státu. Podle poslanců Lidové fronty se vláda zaměří na posílení obranyschopnosti země, hospodářský rozvoj a soudní reformu.

Podle kyjevských novinářů se koalice v programovém prohlášení otevřeně a jasně hlásí k úsilí o členství v NATO. Očekává se, že tento krok vyvolá prudkou reakci Moskvy, která na zachování ukrajinské neutrality opakovaně trvá. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ve středu prohlásil, že Rusko chce získat "stoprocentní záruku" toho, že nikdo o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci neuvažuje.