"Ano, pokud vím, byly odpovědi poskytnuty parlamentu," uvedla také Natasha Bernaudová, mluvčí šéfa budoucí komise Jeana-Claudea Junckera.

Jourová musela písemně odpovědět na celkem 32 otázek, tedy jen o něco méně než 45 dotazů, které ústě zodpověděla při tříhodinovém slyšení minulou středu. Písemně je položily všechny výbory, s jejichž členy česká kandidátka diskutovala.

Kvůli rozsahu odborné náplně svého portfolia musela ve středu oslovit poslance hned ze čtyř výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, pro právní záležitosti, pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen.

Vyskytly se výtky

Po slyšení, ze kterého ona sama měla dobrý pocit, jí někteří europoslanci vytýkali přílišnou obecnost odpovědí. Jiní poukazovali na nejasnosti v rozdělení a častém překrývání se pravomocí některých členů budoucí komise. Nejvíce doplňujících otázek nakonec kandidátce položil výbor pro občanské svobody. Výbor pro vnitřní trh naopak už v textu otázek konstatoval, že Jourová při slyšení prokázala nadání i profesionální zkušenost potřebnou pro práci eurokomisaře.

Spolu s Jourovou v europarlamentu více či méně narazili také Brit Jonathan Hill, Francouz Pierre Moscovici, Maďar Tibor Navracsics a Španěl Miguel Arias Cañete. Hill si slyšení v úterý zopakuje.

Evropský parlament se rozhodl oznámit, kteří z nominantů uspěli, až poté, co skončí všechny kroky spojené se sérií slyšení a dodatečných dotazů.

Zda Jourová uspěla tak nejspíš nebude známo dříve než v úterý. O komisi jako celku mají europoslanci hlasovat na konci měsíce tak, aby se nový tým mohl práce ujmout od 1. listopadu.