Akční plán pro mír, který má zajistit větší dodržování opět porušovaného příměří z 5. září, domlouvala na jednání v Minsku trvajícím sedm hodin takzvaná kontaktní skupina, v níž byli ještě zástupci OBSE a Ruska.

Dohoda byla uzavřena i o zákazu přeletů vojenských letadel nad touto částí východní Ukrajiny a také o stažení všech zahraničních ozbrojenců. To se podle agentury AP týká ruských vojáků, jejichž působení na Ukrajině Rusko vytrvale popírá. Dohlédnout na to mají podle ruského zástupce Michaila Zurabova pracovníci OBSE. Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová, která v Minsku zastupovala OBSE, uvedla, že pozorovatelé se budou pohybovat v nárazníkové zóně.

„Zóna naprostého bezpečí”

"Podepsali jsme memorandum," řekl vyslanec prozápadní kyjevské vlády, někdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma. Podle agentury Reuters upřesnil, že dělostřelectvo obou stran se má stáhnout o 15 kilometrů od frontové linie, čímž vznikne nárazníková zóna o šířce 30 kilometrů.

Dokument "by měl vytvořit zónu naprostého bezpečí," sdělil podle agentury AFP jeden ze separatistických vůdců Igor Plotnickij.

Povstalecký bojovník v Doněcku

Povstalecký bojovník v Doněcku

FOTO: ČTK/AP

Druhý povstalecký předák Alexandr Zacharčenko podle agentury DPA dodal, že o budoucím statusu regionu Donbasu se bude vyjednávat později. Podle AP tak byla nejkontroverznější otázka odsunuta zatím stranou. Zacharčenko upozornil, že názory Kyjeva a rebelů na právní výklad statusu se ještě značně liší a proto je zapotřebí o tom dál vést rozhovory.

Podle zákona schváleného tento týden ukrajinským parlamentem má mít východ rozsáhlou autonomii a volnost v používání ruštiny. Schválena byla rovněž amnestie pro povstalce, kteří se nedopustili teroristických činů. Během pěti měsíců bojů mezi povstalci a vládními jednotkami bylo zabito více než 3000 lidí.