Článek
Šéf malajsijské policie Khalid Abu Bakar si tento týden postěžoval, že vyšetřovatelé za těch několik dnů, které na místě katastrofy strávili, stačili prohledat jen asi 45 procent z 15 kilometrů čtverečních, na nichž leží rozmetané trosky.
I to je důvod, proč zatím není v dohledu ani předběžná vyšetřovací zpráva.
Podle pravidel Mezinárodní organizace pro civilní letectví by měla být zveřejněna měsíc po incidentu, v tomto případě ale spatří světlo světa zřejmě až v září, podotkl mluvčí Nizozemského bezpečnostního úřadu Wim van der Weegen.
Lze však předpokládat, že ani tato zpráva spekulace neutne: s největší pravděpodobností na základě prohlídky trosek a analýzy černých skříněk potvrdí sestřel jako příčinu pádu, jen stěží ale ukáže na toho, kdo držel pomyslný prst na spoušti.
Údajná komunikace o sestřelení malajsijského letadla
Hypotéz a teorií se za poslední měsíc vyrojilo mnoho, některé byly přitažené za vlasy, další znějí realističtěji. Žádná z dosud zveřejněných verzí však nebyla podepřena pádnými důkazy.
Nejčastější verze: Buk nebo Su-25
Co tedy o zkáze Boeingu 777 s jistotou víme? Jeho pád nezpůsobila závada či selhání posádky, stroj byl jistě sestřelen. O tom svědčí jak zdokumentovaná poškození trosek, tak i prvotní údaje z černých skříněk, které potvrzují masivní explozivní dekompresi. Jaká zbraň ale zkázu stroje způsobila, zůstává i nadále předmětem dohadů.
Nejčastěji se hovoří o tom, že stroj zasáhla protiletadlová střela Buk, o čemž mají svědčit i zřetelné stopy na trupu a křídlech letounu. Objevují se ale i jiné verze.
Kus sestřeleného boeingu u obce Petropavlivka
Ruská armáda nedlouho po katastrofě uvedla, že se k civilnímu stroji nakrátko přiblížil ukrajinský bitevník Su-25.
Ruská média citovala německého novináře a pilota Petera Haisenka, který na fotografiích trosek nalezl údajné stopy po kulkách a usuzuje, že na dopravní letadlo zaútočily dva ukrajinské bitevníky Su-25.
Kritici této teorie však oponují, že zmíněný vojenský letoun není konstruován pro útočení na vzdušné cíle a pro lety v desetikilometrové výšce, v níž se pohyboval boeing.
Proruský separatista hlídá jedno z míst, kde se nacházejí trosky letounu.
„Je v tom problém: boeing letí rychlostí 900 kilometrů za hodinu, ale Su-25 v této výšce tak rychle letět nemůže. Jenže on ani nemusí. Když chce na cíl zaútočit, nasměruje nos a dochází k zásahu raketami R-60M. Nejvýhodnější vzdálenost pro útok je 3–5 km,“ řekl agentuře ITAR-TASS Vladimir Michailov, bývalý velitel ruského letectva.
Ukrajina a Spojené státy však tvrdí, že boeing sestřelila raketa země-vzduch, s nejvyšší pravděpodobností ze systému Buk. Oba státy pak viní povstalce podporované Ruskem. Ti nejspíše v domnění, že míří na ukrajinský vojenský letoun, omylem zasáhli civilní stroj.
BEZ KOMENTÁŘE: Raketový systém Buk-M1
USA uvedly, že střela vzlétla z území ovládaného povstalci, důkazy však nepředložily.
Možní viníci průběh vyšetřování brzdí
Rebelové namítají, že systémy Buk nikdy neměli. Proti nim ale svědčí dřívější zprávy ruských agentur, které už v červnu oznamovaly, že separatisté buky získali. Jen krátce před katastrofou boeingu navíc povstalci sestřelili ve výšce přes šest tisíc metrů ukrajinský vojenský letoun An-26. Vinu separatistů mají dokazovat i údajné odposlechy hovorů mezi rebely zveřejněné ukrajinskou kontrarozvědkou.
Trosky boeingu na východní Ukrajině. Snímek je z předminulého týdne.
Ačkoli se strany konfliktu obviňují navzájem, pro transparentní vyšetření nehody dělají jen málo. Kyjev a separatisté, na něž má páky jen Moskva, nebyli ochotni přerušit boje v místě dopadu tak, aby je mohli bezpečně prozkoumat mezinárodní experti.
USA sice hovoří o důkazech, jež prý ukazují na povstalce, nejsou je však ochotny zveřejnit. Podaří se tedy nakonec viníka, ať už je jím kdokoli, pohnat k zodpovědnosti? Napoví další týdny, pravděpodobnost však s každým dnem klesá.
