Velitel praporu Azov v pondělí na Facebooku ohlásil, že bojovníci začali město „čistit od teroristů“. Ani místní radnice, ani mluvčí ukrajinské armády však dosud průnik praporů do města nepotvrdili.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Město už dva týdny neprostupně blokuje ukrajinská armáda, která se podle Kyjeva intenzivně připravuje na útok. Podle Moskvy nyní k němu stahuje taktické rakety Točka a raketomety Smerč a Uragan.

Černooděncům velí vnitro
Prapory Azov a Šachtarsk podléhají velení ministerstva vnitra.
Azov má kolem tří stovek mužů.
Podle barvy uniforem se jim říká „černooděnci“.
Šachtarsk je složen z dobrovolníků z Doněcké a Luhanské oblasti.

Armáda se dosud bojům přímo v Doněcku vyhýbala. Přesto centrum několikrát zasáhla minometná palba a střepiny šrapnelů zabily několik lidí. Před boji tam žil zhruba milión lidí, postupně ale mnoho rodin uprchlo – Rusko tvrdí, že jde o statisíce lidí.

Ve městě jen s přestávkami funguje doprava, vázne zásobování i dodávka vody a elektřiny.

Armáda v pondělí  znovu vyloučila nasazení těžké bojové techniky ve větších městech. Podle Zorjana Škyrjaka, poradce ministra obrany, je „kategoricky zakázáno“. Údery jsou prý vedeny výhradně na postavení vzbouřenců. Přesto Rada národní obrany a bezpečnosti v pondělí vyzvala civilisty žijící v oblastech ovládaných rebely, aby opustili své domovy a přešli do bezpečnějších regionů. Podle pozorovatelů jde o jasné znamení blížící se ofenzivy.

Do Ruska přešly stovky vojáků

Ukrajinsko-ruské hranice v noci na pondělí přešlo 438 ukrajinských vojáků. Zatímco Moskva tvrdí, že tam požádali o azyl, Kyjev oznámil, že vojáci ze 72. motorizované brigády se museli uchýlit na ruský hraniční přechod, protože jim v boji s rebely došly náboje.

Později se 180 z nich vrátilo zpátky na ukrajinské území, shodla se po několika hodinách různých interpretací ruská i ukrajinská média. Ostatní se ale podle Moskvy „ještě stále nerozhodli“.

Téměř dvě stě z nich se podle Kyjeva vracelo na Ukrajinu v úterý, přičemž se stali terčem separatistů.

Ruské vojenské letectvo opět cvičí

Rusko v pondělí zahájilo pětidenní cvičení letectva a sil protivzdušné obrany středního a západního vojenského okruhu. Manévrů se účastní stovka bojových letadel, stíhaček a vrtulníků - od Su-27 a MiG-31 přes víceúčelové Su-34, bombardéry Su-24 až po bojové helikoptéry Mi-8, Mi-24 a Mi-28.

Kromě západního a středního vojenského okruhu se do cvičení zapojí letiště v Armaviru, Krymsku, Mozdoku a Morozovsku v jižním okruhu. Leží jen několik set kilometrů od jihovýchodu Ukrajiny.

Scénář manévrů počítá i s cvičnými střelbami baterií protivzdušné obrany na polygonu Ašuluk v jihoruské Astrachaňské oblasti.

Lukašenko nabídl Kyjevu naftu

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pondělí nabídl svému ukrajinskému protějšku Petru Porošenkovi dodávku ropných produktů, která by měla ukrajinským zemědělcům usnadnit letní sklizeň obilí.

„Bez ohledu na vlastní potřeby poskytne Bělorusko Ukrajině pomoc se zajištěním potřeb ropných produktů pro ukrajinské hospodářství,“ oznámila běloruská agentura BelTA.

Lukašenko je věrným spojencem Ruska. V otázce napjatých rusko-ukrajinských vztahů si ale udržuje odstup. Anexi Krymu Minsk neuznal a v poslední době se snaží v ukrajinské krizi vystupovat jako prostředník. Minulý týden uspořádal schůzku tzv. kontaktní skupiny, jediné platformy pro vyjednávání mezi Kyjevem a povstalci. Jednání v Minsku se kromě zástupců Kyjeva a rebelů zúčastnili i ruští a evropští diplomaté. Umožnilo příjezd mezinárodních expertů na místo katastrofy malajsijského letadla a otevřelo údajně i dveře k výměně zajatců.

Německo jde nad rámec sankcí

Berlín definitivně zablokoval zbrojní kontrakt německé společnosti Rheinmetall s Ruskem, který v březnu pozastavil. Zakázka se týká vybudování bojového výcvikového střediska: ministerstvo hospodářství společnosti odebralo povolení k vývozu bojového simulátoru. Kontrakt v hodnotě 100 miliónů eur (2,7 miliardy Kč) schválila minulá vláda.

Nejnovější krok německé vlády jde nad rámec evropského embarga na dovoz a vývoz zbrojních produktů. Zákaz se totiž nevztahuje na již podepsané smlouvy, nebude se tudíž týkat například francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral.