Podle Junckera by mělo Skotsko zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU. Přijetí nezávislého Skotska by sice neznamenalo rozšíření území Unie, nicméně by se rozrostl počet jejích členů.

„EU potřebuje pauzu v procesu rozšiřování, abychom mohli ustálit to, co jsme zatím udělali,“ uvedl Juncker v proslovu k evropským zákonodárcům.

Koneckonců už jeho předchůdce José Manuel Barroso skotské separatisty varoval, že by bylo „extrémně obtížné, ne-li nemožné, aby se samostatné Skotsko stalo členem EU“. Řekl to v únoru tohoto roku v rozhovoru pro BBC. [celá zpráva]

Žádné převratné změny

I stínový ministr zahraničních věcí za britské labouristy Douglas Alexander spatřuje v rozhodnutí Junckera velkou ekonomickou hrozbu. „Být mimo EU pět let by ohrozilo tisíce skotských pracovních míst, export a obchod,“ varoval.

Zástupci kampaně Better Together, která horuje pro setrvání Skotska ve Spojeném království, upozornili, že Juncker není první, podle něhož by nezávislost mohla ohrozit status Skotska v EU.

„Jean-Claude Juncker jen potvrzuje to, co jsme už předtím věděli – že nezávislé Skotsko by se muselo zapojit do stejné fronty na členství v EU jako všichni ostatní. Dnes jsme se jen dozvěděli, že se ta fronta vytvořila na přinejmenším pět let,“ uvedla vůdkyně Skotské konzervativní a unionistické strany Ruth Davidsonová.

Chtějí královnu i libru

Představitelé skotské vlády vyjednali podmínky referenda s Británií na podzim v roce 2012. Dohodu podepsali britský premiér David Cameron a skotský první ministr Alex Salmond. [celá zpráva]

Podle vládní zprávy by Skotsko po osamostatnění nadále patřilo do společenství zemí s britskou královnou Alžbětou II. v čele. Země by se však kromě jiného zbavila jaderných zbraní Trident. [celá zpráva]

Skotská vláda také počítá se zachováním britské libry. Proti tomu se však letos postavil britský ministr financí George Osborne. „Libra není majetek, aby si ji po rozchodu rozdělily dvě země, jako by to byla sbírka cédéček,“ prohlásil. [celá zpráva]