„Jediným státním a ústavním jazykem Ukrajiny byla, je a bude ukrajinština,“ řekl Porošenko. Menšiny ale budou moci v oblastech, kde jsou početnější, používat i svou mateřštinu: „Místní komunity budou mít vedle ukrajinštiny plné právo používat všechny ostatní jazyky včetně ruštiny.“

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle něj dojde k decentralizaci země podle jazykových kulturních oblastí. Z Porošenkova vyjádření není jasné, jak daleko bude sahat rovnoprávnost jazyků menšin s ukrajinštinou.

Rusko požadovalo, aby na Ukrajině byly dva rovnocenné státní jazyky – vedle ukrajinštiny ještě ruština.

Poslanci na konci května ohledně postavení ruštiny zvolili kompromisní formulaci, podle níž bude ruštině přiznán „status oficiálního jazyka vedle ukrajinštiny jako jazyka státního“.[celá zpráva]

Janukovyč ruštinu zrovnoprávnil

Ruštinu v oblastech obývaných ruskojazyčnou menšinou zrovnoprávnil v roce 2012 odstavený prezident Viktor Janukovyč. Protestovaly proti tomu nacionalistické strany v čele se Svobodou vedenou Olehem Ťahnybokem. Bály se, že ukrajinština bude ohrožena. [celá zpráva]

Po svržení Janukovyče parlament zrušil jazykový zákon, který v duchu mezinárodních norem zrovnoprávňoval jazyky menšin na územích, kde tvořily desetiprocentní menšinu. To vyvolalo značné protesty, i když prozatímní prezident Oleksandr Turčynov toto zrušení jazykového zákona nepodepsal, takže zůstal v platnosti. [celá zpráva]

Porošenkovo vyjádření může být ústupkem nacionalistům, kteří mají silné pozice v parlamentu i ve vládě, ale může značně zkomplikovat jednání se separatisty.