Stahování je prováděno tak, aby se minimálně zatížily silnice, které se začínají plnit lidmi jedoucími na dovolenou.

Rozkaz ke stažení sil do stálých posádek vydal na počátku týdne ruský prezident Vladimir Putin. Nechtěl prý čelit obviněním z ovlivňování nedělních prezidentských voleb na Ukrajině a mělo jít o reakci na první kontakty mezi režimem v Kyjevě a jeho odpůrci na východě země. Ruské ministerstvo obrany avizovalo, že návrat sil od hranic s Ukrajinou skončí k 1. červnu. [celá zpráva]

NATO ale žádné známky stahování ruských vojsk nezaznamenalo. „Dříve anebo později to (stahování) uvidí,” poznamenal Putin na adresu západní skepse. „Jestli někdo nevidí, co se děje, ať se lépe podívá,” dodal.

Ve čtvrtek generální tajemník Severoatlantického paktu Anders Fogh Rasmussen uvedl na Twitteru: „Vidíme omezenou aktivitu ruských vojsk u ukrajinských hranice. Může to značit, že některé z nich jsou připraveny k přeskupení.” Vyjádřil naději, že může jít stahování.

Současně zdůraznil, že se ruští vojáci nestahují snad pod vlivem nějakých obav. „Jsme suverénní stát a můžeme mít své jednotky tam, kde chceme,” ujistil.

Za Putinovým rozkazem ke stažení sil od hranic mohly být podle agentury AP i snahy snížit napětí se Západem a vyvarovat se dalšího kola západních sankcí. Ty již postihly i některé vysoce postavené úředníky a vlivné podnikatele z Putinova okolí. Terčem dalších kroků by se mohla stát i celá odvětví ruské ekonomiky.