Lavrov se ve Vídni tvrdě pustil do současné kyjevské vlády, kterou Moskva neuznává. ”Abychom pochopili nenávistný charakter akcí těch, které dnes vychvalují jako 'skutečné vlastence' a jejichž prapory vztyčují na západní a střední Ukrajině, stačí si ve slovníku nalistovat heslo 'divize Halič',” řekl ruský ministr a dodal. ”Jejich pohrobci nyní sedí v kyjevském parlamentu,” řekl ministr Lavrov.

14. SS-Freiwilligen Division Galizien
Čtrnáctá divize granátníků zbraní SS Galizien bojovala za druhé světové války na území Ukrajiny proti Rudé armádě. Ustavena byla v dubnu 1943. Jejími členy byli z velké části ukrajinští nacionalisté, kteří se snažili po boku nacistického wehrmachtu porazit bolševiky.
Divize se zapojila i do pronásledování partyzánů a do krvavých pogromů civilního obyvatelstva. Po porážce u Brodů byla znovu ustavena a bojovala na Slovensku proti SNP nebo v Jugoslávii.

Ukrajinská zákonná státní moc byla podle ruského představitele během únorového převratu ”svržena na bodácích extremistů”. Nová vláda v Kyjevě nechce nebo nedokáže přivést k rozumu Pravý sektor a podobné spolky, řekl Lavrov. Místo odzbrojení nezákonných skupin vládní koalice vytváří z extremistů Národní gardu, která spolu s armádou podniká trestné výpravy na jihovýchod Ukrajiny.

”Členové vládní koalice ze strany Svoboda veřejně tleskají neonacistickému pogromu v Oděse a všechny, kdo hovoří rusky, označují za nepřátele a okupanty a požadují jejich zničení,” uvedl ministr Lavrov v komentáři k tragickému požáru v Oděse, kde o víkendu v budově místních odborů uhořelo několik desítek lidí. V objektu se ukryli proruští radikálové před útoky agresivních fotbalových fanoušků, které údajně předtím sami napadli. Západ podle Lavrova před touto tragédií zakrývá oči.

Východisko z ukrajinské krize

Řešení ukrajinské krize podle ruského ministra závisí ”na těch, kdo se v Kyjevě vyhlásili za státní moc a na jejich západních sponzorech”. Kyjevská vláda musí zastavit nasazení hrubé síly proti demonstrantům, musí přestat hovořit s národem řečí ultimát a musí se důsledně rozejít s neonacisty, konstatoval šéf ruské diplomacie.

Uspořádání nové konference v Ženevě k ukrajinské krizi by nemělo smysl. Dosud nebyla uvedena do praxe ujednání z předchozí dubnové ženevské schůzky, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve Vídni

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve Vídni

FOTO: Leonhard Foeger, Reuters

„To, co by mohlo udělat světové společenství - zejména harmonizovat rámce, ve kterých vidíme východisko z ukrajinské krize - jsme už udělali. To je základ prohlášení ze 17. dubna. Znovu se sejít ve stejném složení, kdy opozice proti současnému režimu na Ukrajině u stolu chybí, to by k ničemu dalšímu nevedlo,“ řekl Lavrov.

Připustil ale, že za určitých podmínek by Moskva s dalším kolem jednání souhlasila a naznačila i postup: „Vnější hráči včetně USA, EU a Ruska by měli napomoci dialogu mezi všemi silami na Ukrajině, ale za Ukrajince nikdo nic nevyřeší.“

Lavrov je podle agentury ITAR-TASS ochoten podpořit uspořádání dalšího kola ženevských rozhovorů o ukrajinské krizi pod podmínkou, že se do jednání zapojí zástupci vzbouřeneckých regionů na jihovýchodě Ukrajiny. "Ti, kdo na jihovýchodě protestují, chtějí, aby byl jejich hlas vyslyšen," řekl ruský ministr. "Je možné se setkat na stejném půdorysu, ale bez účasti jihovýchodu (Ukrajiny) se nikam nepohneme," dodal.

Podmínky Kyjeva

Své podmínky má i Kyjev. Ministr zahraničí Andrij Deščycja ve Vídni řekl, že Ukrajina změně formátu ženevských rozhovorů není nakloněna. Dalšího kola jednání je Kyjev ochoten se zúčastnit, pokud Moskva podpoří pořádání květnových prezidentských voleb na Ukrajině. Lavrov ale s ukrajinskými předčasnými prezidentskými volbami nesouhlasí v době, kdy v zemi probíhají boje.