"Vyzýváme Rusko, aby nás ochránilo a nedovolilo genocidu donbaského lidu. Žádáme prezidenta Putina, aby nám pomohl," uvedl v prohlášení vůdce separatistů ve Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov.

Podle Putinova mluvčího hlava Ruské federace dostává z východní Ukrajiny množství žádostí o pomoc. Prezident je jimi znepokojen. "Jsou adresovány osobně Putinovi s prosbou pomoci, tak či onak zasáhnout," oznámil Dmitrij Peskov. Neřekl však, jak se prezident k žádostem staví.

Vzbouřenecký vůdce Ponomarov tvrdí, že Kyjev do Slavjansku vyslal tisíc žoldnéřů s tanky. "S nacisty budeme bojovat," poznamenal.

Podle zpráv televize Espreso naopak přijelo v pondělí do Slavjansku několik nákladních automobilů naložených kulomety a granátomety. Vozy jsou bez poznávacích značek a doprovázejí je ozbrojenci v ruských maskovacích uniformách bez hodnostního označení. Náklad údajně složili u městské radnice okupované separatisty.

Separatisté v Slavjansku obsadili i letiště, aby místní bezpečnostní složky nemohly přijímat posily vyslané letecky z Kyjeva.

Video

Demonstranti ve Slavjansku se nehodlají vzdát

Nepokoje pokračují i na dalších místech. Ve městě Horlivka asi 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka skupina ozbrojenců pronikla do policejní služebny, v nedaleké obci Ždanivka proruští aktivisté obsadili radnici.

Rusové už by shazovali bomby, poukázal diplomat

Zatímco ukrajinští extremisté z řad Pravého sektoru vyhlásili „celonárodní mobilizaci“, k avizované bezpečnostní razii, kterou hrozila vláda, zatím nedošlo, ačkoliv už vypršelo stanovené ultimátum. Kyjev však varoval, že by mohl uzavřít hranice s Ruskem, které podle něj nepokoje na východě Ukrajiny podněcuje.

"Rusko rozpoutalo proti Ukrajině válku ve všech sférách včetně té informační," upozornil. "Vydírání a lež – to je ta úroveň, na kterou teď poklesla ruská propaganda, ale i mezinárodní reputace Moskvy. Rusko nezajímá žádné referendum, žádná stabilizace, všemožně se naopak snaží tyto procesy zmařit," konstatoval náměstek ukrajinského ministra zahraničí Danylo Lubkivskyj. Rusko podle něj nechce Ukrajinu federalizovat, ale paralyzovat. Kdyby separatistické nepokoje propukly na území Ruska, "už by padaly bomby jako v Čečensku", dodal Lubkivskyj.

Možnost federalizace připustil úřadující prezident Turčynov, když v pondělí uvedl, že nevylučuje uspořádání referenda o územní celistvosti země. Mohlo by se konat současně s květnovými prezidentskými volbami. Turčynov je ale přesvědčen, že by většina obyvatel hlasovala pro zachování celistvosti. [celá zpráva]

Navrhuje společnou misi s OSN

Podle Turčynova by také situaci v neklidných regionech mohla pomoci vyřešit „společná mírová operace“ Ukrajiny a OSN. Prezident to řekl v telefonátu s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem.

Pan Ki-mun podle agentury Unian na žádost přímo nereagoval. Ocenil, že Kyjev podniká "oprávněné kroky nutné k urovnání celkové situace na Ukrajině a zejména na jihu a východě země". Ukrajina může na OSN jako na svého partnera "plně spoléhat", řekl generální tajemník.

Situace v Doněcké a Luhanské oblasti podle Turčynova přesně kopíruje krymský scénář. Rusko podle prezidenta vysílá na východ Ukrajiny speciální jednotky, které s použitím zbraní obsazují administrativní budovy a ohrožují životy "statisíců Ukrajinců". Na rozdíl od Krymu ovšem většina obyvatel východních regionů separatisty nepodporuje, upozornil prezident.