Právníci organizace Srebrenické matky, která zastupuje asi 6000 lidí, kteří masakr přežili, a také deset vdov, žádají pro ženy odškodnění. Podle žaloby jsou OSN a Nizozemsko za masakr spoluodpovědné.

Případ by se podle AP mohl stát precedentem k posuzování činnosti dalších mírových misí OSN.

Nizozemská justice naopak odmítla požadavek bosenských žen, aby před soudem stanula Organizace spojených národů (OSN). Vysvětlila, že OSN se těší imunitě, na jejímž základě nepodléhá žádnému národnímu soudu.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu. Příslušníci nizozemských „modrých přileb“, kteří měli od Rady bezpečnosti OSN mandát k ochraně civilních bosenských uprchlíků ve Srebrenici, byli podle dobových svědectví velmi slabě vyzbrojeni, aby mohli odolat tlaku Srbů.