„Minulé pokusy vedly k zmrazení rusko-ukrajinských politických kontaktů, k potížím mezi NATO a Ruskem a k rozdělení ukrajinské společnosti,“ upozornilo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničních věcí. Varovalo také, že ekonomické vztahy mezi Moskvou a Kyjevem „budou do velké míry záviset na zahraničněpolitických krocích, které Ukrajina podnikne“.

Varování z Ruska se dostavila v den, kdy v Bruselu poprvé od vypuknutí krize s Ruskem jednali ministři zahraničních věcí členských států NATO. Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen na úvod schůzky poznamenal, že Rusko nestahuje své jednotky od ukrajinské hranice, jak avizoval ruský prezident Vladimir Putin. [celá zpráva]

Vztahy mezi Ruskem a Kyjevem se vyhrotily po pádu vlády proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Moskva novou ukrajinskou vládu podporovanou západem neuznala a připojila k Ruské federaci Krym, kde tvořili většinu obyvatelstva Rusové. Západ odpověděl sankcemi, k nimž se v odvetě uchýlilo také Rusko.

Pro Kyjev naléhavá otázka

Ukrajina se chystá na předčasné volby, které se uskuteční koncem května. Podle úřadujícího ukrajinského prezidenta Oleksandra Turčynova je otázka příslušnosti Ukrajiny k vojenským blokům včetně NATO otevřená, i když naléhavá vzhledem k tomu, že se „Ukrajina snaží zamezit tomu, aby jakákoliv cizí země měla vůči ní útočné úmysly“.

NATO mezitím v úterý zahájilo v Pobaltí dvoudenní letecké cvičení. Podle litevského ministra obrany Juozase Olekase má potvrdit solidaritu NATO s pobaltskými státy ”ohroženými nejistotou v jejich bezprostřední blízkosti”.