V dalších kolech jednání je podle Rachmana nutné, aby Rusko nemělo pocit, že jednání jsou zástěrkou, která maskuje kapitulaci. Varuje, že dohody velmocí o menších středo- a východoevropských zemích jsou vnímány negativně právě kvůli mnichovské dohodě a Jaltské konferenci o poválečném uspořádání Evropy.

Srovnání s předválečným děním se v případě Krymu objevují opakovaně. Německý ministr financi Wolfgang Schäuble v pondělí přirovnal tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že má povinnost chránit práva etnických Rusů na Ukrajině, k Hitlerovu názoru, že musí chránit práva Němců v Československu.

Ukrajina čelí tlaku z obou stran

Obávanému o nás bez nás se proto chce za každou cenu vyhnout americký ministr John Kerry, který uvedl k jednáním se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem: „Nebudeme akceptovat další postup, když není u stolu legitimní vláda Ukrajiny.“ Přesto ale sám jednal Lavrovem, aniž by u toho Ukrajinci byli. A pokud se Kerry s Lavrovem dohodnou například na federalizaci Ukrajiny, kterou Kyjev odmítá, a na nějakých bezpečnostních garancích pro ruskojazyčné obyvatele, dostane se ukrajinská vláda pod enormní tlak, aby dohodu přijala.

Přesto se podle Rachmana jednat musí: „Chmurným faktem je, že za současného stavu je v zájmu Západu i Ukrajiny jednat s Rusy. Důvodem jsou tisíce ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou. Evropská unie a USA už daly najevo, že kvůli Ukrajině do války nepůjdou. Odmítnutí jednání je pak nikoliv projevem síly, ale lhostejnosti. Mohlo by to podnítit Rusy k vojenské intervenci, což by mělo tragické následky.“

I když Západ dal najevo, že nepůjde do boje kvůli Ukrajině, podle komentátora má pořád páky na Rusko.

Přes víkend například Rusko stáhlo část svých vojáků od hranic s Ukrajinou, což se dává do souvislosti s jednáními s USA a tlakem mezinárodního společenství. [celá zpráva]

Krym může být černou dírou

Podle Rachmana je zřejmé, že by Rusko chtělo, aby Západ bral anexi Krymu jako skutečnost a jednání se posunulo ke zbytku Ukrajiny: „Západ by měl tuto ideu odmítnout, kterýžto postoj jasně ukáže rozdíly od mnichovské dohody o anexi Sudet.“

Komentátor v listu trvá na tom, aby se anexe nepřijala. Důvod je podle něj nejen politický, ale i ekonomický: „Odmítnutí uznání může Kreml stát hodně. Krym by se mohl stát černou dírou z hlediska zahraničního obchodu a vyčerpávat ruské zdroje.“

Pokud by totiž nebyl Krym akceptován jako ruské území, nemohly by tam jít žádné zahraniční investice. Krymská infrastruktura je přitom zcela napojená na ukrajinskou a už nyní je na poloostrově problém s elektřinou a v létě bude i s vodou.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv (druhý zprava) na návštěvě dětské nemocnic v Simferopolu

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv (druhý zprava) na návštěvě dětské nemocnice v Simferopolu.

FOTO: RIA Novosti, Reuters

V pondělí navštívil Krym ruský premiér Dmitrij Medvěděv a avizoval plány na ekonomickou restrukturalizaci Krymu a zvýšení důchodů a dorovnání platů. [celá zpráva]

Rusko také na Krym poslalo tanky, které mají zajistit jeho obranu.

List Finacial Times uvádí, že si Západ musí jasně stanovit podmínky, které jsou jasně obhajitelné, například že ruská vláda nemůže požadovat změny ústavy sousedních zemí. Za druhé musí dát Západ jasně najevo, že jakýkoli další ruský postup na východ Ukrajiny by znamenal kompletní přetrhání vztahů s Ruskem.