Agentura AFP v pátek získala Breivikovy dopisy vězeňské správě. Hladovkou hrozil už v prvním z listopadu. Hrozbu zopakoval v dalším listu 29. ledna, protože se podmínky nezlepšily. „Hladovku neukončím, dokud ministr spravedlnosti (Anders) Anundsen a ředitelka KDI (norské vězeňské správy) Marianne Vollanová se mnou nepřestanou zacházet hůř než se zvířetem,” napsal a dodal, že o zahájení hladovky bude brzy informovat.

„Přivedli jste mě do pekla... a já to nedokážu přežívat dlouho. Zabíjíte mě,” napsal vězeňským orgánům a varoval je: „Pokud zemřu, všichni extremisté a pravicoví radikálové evropského světa budou přesně vědět, kteří lidé mě umučili k smrti. To by podle něj mohlo mít ”pro některé jedince„ důsledky nejen krátkodobě, ale také poté, co bude v Norsku opět nastolen fašistický režim, což očekává v horizontu 13 až 40 let.

Breivikovy požadavky

V prvním dopisu Breivik vznesl 12 požadavků, přičemž se odkazuje na údajné evropské předpisy a základní práva, jako je možnost procházek. Především ale požadoval nahrazení herní konzole Playstation 2 modernější Playstation 3, která by umožňovala hrát ”hry určené dospělým, které si mohu sám vybírat„. Zároveň Breivik žádá nahrazení kancelářské židle pohovkou nebo křeslem.

”Jiní vězni mají přístup k hrám pro dospělé, zatímco já mám právo jen na méně zajímavé hry pro děti,” stěžoval si v listu 35letý Brevik. Jako příklad uvádí hru Rayman Revolution, která je prý určena dětem od tří let.

Nejznámější norský vězeň je od roku 2011 držen v izolaci od ostatních odsouzených. Ve svém dopise tvrdí, že jeho chování je příkladné a měl by mít vzhledem k přísnému režimu širší ”nabídku aktivit„ ve srovnání s ostatními vězni.

Ze stejných důvodů požaduje zdvojnásobení výše týdenních diet, které nyní tvoří 300 norských korun (přes 980 korun českých). Velkou část peněz mu prý spolkne intenzivní korespondence.

Breivikovi se také nelíbí, že jeho dopisy vězeňské orgány pečlivě kontrolují a filtrují, což korespondenci výrazně zpomaluje. Požaduje také ukončení téměř každodenních tělesných prohlídek v jedné ze dvou věznic, v nichž si odpykává svůj 21letý trest, přístup k osobnímu počítači místo k psacímu stroji a rozšíření možností procházek a kontaktu s okolním světem.

Masakr na ostrově

Breivik 22. července 2011 spáchal teroristické útoky v oblasti metropole Osla. Nejdřív pumový atentát před vládními úřady v centru norské metropole usmrtil osm lidí. Poté Breivik střílel do účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya nedaleko hlavního města. Zemřelo 68 osob, většina ve věku 14 až 20 let.

K trestu 21 let vězení, jenž může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti, byl Breivik odsouzen v srpnu roku 2012.