Zatím nejprudší odmítavou reakci vyvolalo papežovo odsouzení nenasytného kapitalismu jako „nové tyranie“ v jeho první exhortaci Radost evangelia, která určuje směřování církve.

Text psaný formou rozhovoru s věřícími obsahuje sedm základních bodů. Zaměřuje se i na dehumanizující dopady moderní civilizace, v níž podle něj „musíme být jako všichni ostatní a mít všechno, co vlastní ostatní“. Konzumní způsob života a pohrdání etikou označil za „diktaturu ekonomiky bez lidské tváře“. Byl mimořádně tvrdý. Řekl, že by se mělo říci ne ekonomice, která některé lidi vylučuje a vytváří nerovnost: „Taková ekonomika zabíjí. Jak to, že není tématem zpráv, když zemřel starý bezdomovec, ale je tam, že trhy ztratily dva procentní body?“

Značnou část exhortace věnoval i pomoci chudým.

Je to čistý marxismus, zní z USA

Text pobouřil amerického konzervativce Rushe Limbaugha. Přestože není katolík, v americké rozhlasové talk show řekl, že papež „překročil hranice katolicismu“ a jeho výroky jsou „čistě politické“. Podle něj jsou části dokumentu „čistý marxismus vycházející z úst papeže“.

V reakci na to papež řekl italskému listu La Stampa: „Marxistická ideologie je špatná, ale znám mnoho marxistů, kteří jsou dobrými lidmi, takže nejsem uražen“.

Uvedl, že nemíní zlikvidovat teorii technokratické ekonomiky, že jen ukazuje její výsledky: „Slib byl, že když bude sklenice plná, může přetéci a pomoci chudým. Místo toho se stalo, že když byla sklenice plná, magicky se zvětšila a nic nešlo chudým. To byl jen komentář k určité teorii. Opakuji, že jsem nemluvil z technického pohledu na věc, ale v souladu se sociální doktrínou římskokatolické církve, což neznamená, že bych byl marxista.“

Současně papež popřel spekulace, že by mínil jmenovat kardinály ženského pohlaví. „Nevím, odkud ta myšlenka přišla,“ řekl a odmítl, že by chtěl ženám dávat v církvi funkce.