Článek
Řím pietu na svém území již dříve zakázal a Vatikán odmítl uspořádat rozloučení v jakémkoli římskokatolickém kostele, ačkoli se někdejší velitel nacistických jednotek SS k víře hlásil. [celá zpráva]
Starosta Albana Laziale, které se nachází asi dvacet kilometrů jižně od metropole, chtěl svým nařízením příjezd Priebkeho rakve zablokovat. Římský prefekt jej ale zrušil s odůvodněním, že nejsou splněny bezpečnostní důvody pro omezení svobody pohybu pohřebního vozidla.
Starosta Nicola Marini poté vyzval k "poklidné a demokratické demonstraci". Na plotu obklopujícím areál, v němž se nachází kaple ultrakonzervativního Kněžského bratrstva svatého Pia X., jež se uvolilo pohřeb umožnit, se objevil transparent s nápisem "Kat Priebke". Přítomní demonstranti zároveň skandovali, aby byly ostatky odvezeny "na nejbližší smetiště, kam patří".
Kněze, který prošel uličkou mezi demonstranty, aby se dostal do vchodu kaple, musela před napadením ze strany přihlížejících chránit policie. I tak se nevyhnul několika strkancům. Na místě byla i skupina neonacistů, kterou od odpůrců pohřbu oddělila policie.
Bratrstvo, které bylo založeno v 80. letech minulého století francouzským knězem Marcelem Lefebvrem na protest proti druhému vatikánskému koncilu otevírajícímu římskokatolickou církev více světu, má v Albanu své italské sídlo. To, že se ujímá piety, oznámilo poté, co římská diecéze veřejnou ceremonii zakázala.
Nikdy se neomluvil
Priebke byl jedním ze strůjců brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu 1944, kde nacisté povraždili 335 civilních rukojmí, z toho 75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS. Po válce žil dlouhá desetiletí nepozorovaně v Argentině, v horském středisku Bariloche, kde byl jako hoteliér uznávaným příslušníkem místní německé kolonie.
Objeven byl až v 90. letech. V roce 1995 byl vydán do Itálie, kde ho o tři roky později soud poslal na doživotí do vězení, nicméně ze zdravotních důvodů si mohl odpykat trest v domácím vězení. Priebke popíral existenci holocaustu. Za svůj podíl na masakru v Ardeatinských jeskyních se nikdy neomluvil.
