Češi údajně dali svou nespokojenost najevo několikrát diplomatickou cestou a naposledy to učinil místopředseda české vlády a ministr zahraničí Jan Kohout. Deník se přitom odvolává na zprávy chorvatského velvyslance v Praze Franeho Krniče zaslané do Záhřebu.

Kohout při rozhovoru s Krničem prý zdůraznil nespokojenost české strany v souvislosti s poukazováním na podobnost chorvatského případu s českým, který se rovněž týkal časového omezení při uplatňování evropského zatykače. Český ministr přitom velvyslanci otevřeně řekl, že Česko Chorvatsko ve sporu s Evropskou komisí nepodpoří.

Právní předpis usnadňující od ledna 2004 vydávání stíhaných osob v rámci EU přijala ČR tehdy jako předposlední ze zemí unie až v září 2004, kdy Poslanecká sněmovna přehlasovala veto prezidenta Klause. Poté ČR zůstala jedinou členskou zemí, která neaplikovala evropský zatykač na trestné činy spáchané před jeho účinností. Po výhradách Evropské komise zavedla retroaktivitu novelou trestního řádu, která vstoupila v platnost v červenci 2006.

Případy nelze srovnávat

Jutarnji list ve svém článku píše, že úplné uplatnění evropského zatykače v ČR vstoupí v platnost až k 1. lednu příštího roku. Tuto skutečnost prý chorvatští úředníci využili jako důkaz, že Chorvatsko má právo na stejný postup. Kohout Krničovi ale podle listu řekl, že tyto dva případy nelze srovnávat, že se významně liší a že z toho bude také česká strana vycházet při projednávání chorvatského problému v Bruselu.

Chorvatsko, které je od července 28. členem EU, přijalo pouhé tři dny před vstupem do unie nové znění zákona, které omezilo platnost evropského zatykače na činy spáchané po srpnu 2002. Tím byli z vydávání chorvatských občanů k trestnímu stíhání v zahraničí vyjmuty například zločiny spáchané za války v bývalé Jugoslávii v první polovině devadesátých let.

Lex Perković

Rozruch ale vznikl kvůli případu někdejšího pracovníka chorvatské rozvědky Josipa Perkoviče (podle něhož je sporný právní předpis označován jako lex Perković), o jehož vydání roky marně usiluje Německo. Perković je podezřelý, že v roce 1983 nechal v Mnichově zavraždit chorvatského disidenta Stjepana Djurekoviče.

Německá justice zahájila vyšetřování v roce 2005 a na Chorvata vydala mezinárodní zatykač. Jeho platnost ale sporný chorvatský zákon omezil.

Evropská unie na Chorvatsko důrazně naléhá, aby omezení zatykače zrušilo. Záhřeb s vyhověním otálel a chtěl změny provést s platností nejdříve až od poloviny příštího roku. Evropská komise kvůli tomu pohrozila sankcemi, především pozastavením finanční pomoci. Minulý týden ministr spravedlnosti Orsat Miljenić v Bruselu slíbil, že Chorvatsko nejpozději v lednu zákon uvede do souladu s evropským právem.