Článek
"Je to bezpříkladné historické selhání," uvedl předseda vyšetřovací komise Sebastian Edathy a kritikou nešetřili ani ostatní. Komisař Stephan Stracke to označil za "zahanbující porážku německých bezpečnostních orgánů" a jeho kolegyně Eva Högelová dodala, že chyby a zanedbání se vyskytly na všech úrovních.
NSU je připisováno deset vražd převážně přistěhovalců, spáchaných po celém Německu v letech 2000 až 2007, dva bombové útoky v migrantských čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných, a dále 15 případů přepadení bank. Vyšetřovatelé skupinu odhalili ale až na podzim 2011, přičemž možný podíl pravicových extremistů na těchto zločinech zpočátku vůbec neprověřovali a podezřívali z nich rodiny obětí.
O spojení s tajnými službami důkazy nejsou
Komise ovšem nenašla žádné důkazy, že by tajné služby věděly o činnosti NSU již dříve, že by na neonacistickou buňku byly napojeny, nebo dokonce že by v ní měly své placené informátory, jak se v minulosti spekulovalo.
Podle Edathyho vyšetřování komise ukázalo, že "německý právní stát není perfektní a není bez chyb, je ale tak stabilní, že je schopen chyby analyzovat a vyvodit z nich správné důsledky".
Grémium složené ze zástupců všech parlamentních stran proto vypracovalo 47 doporučení k reformám práce policie, tajných služeb a státních zástupců. U zločinů namířených proti přistěhovalcům, kde není znám pachatel, by podle komise měly úřady napříště automaticky prověřovat možný rasistický motiv. Měla by vzniknout speciální jednotka na přezkoumávání nevyřešených případů a měl by se změnit systém využívání placených informátorů. Komise také žádá větší kontrolu poslanců nad německou kontrarozvědkou.
NSU tvořila trojice pravicových extremistů Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová. Mužská část buňky spáchala v listopadu 2011 před zatčením sebevraždu, Zschäpeová stojí od května před soudem v Mnichově, který by měl trvat nejméně do konce příštího roku.
