Brežněva, jehož dlouhou vládu nad Sovětským svazem v letech 1964 až 1982 poznamenal postupný úpadek i vojenské vpády do Československa a Afghánistánu, kladně ocenilo 56 procent Rusů, záporně 29 procent. Někdejší "éra stagnace" je s odstupem v Rusku vnímána jako doba relativního blahobytu pro všechny a stability bez bouřlivých otřesů.

Bolševický vůdce a zakladatel sovětského státu Vladimír Iljič Lenin, jehož nabalzamované tělo stále spočívá v mauzoleu na moskevském Rudém náměstí, získal kladné ocenění od 54 procent dotázaných.

Jeho krutý následník Josif Stalin, kterému historici vyčítají milióny mrtvých, ale přesto bývá oslavován jako vítěz nad nacisty, dostal dobré vysvědčení přesně od polovičky dotázaných.

S těsným odstupem následoval poslední ruský car Mikuláš II., zastřelený bolševiky i s rodinou v roce 1918. Stalinův následník a kritik Nikita Chruščov si získal přízeň 45 procent dotázaných.

Gorbačov s Jelcinem nebodují

Poslední sovětský prezident Michail Gorbačov se dočkal kladného ocenění jen od 22 procent krajanů, stejně jako jeho následník v Kremlu, první ruský prezident Boris Jelcin. Oběma vládcům jejich současníci vyčítají zánik sovětské říše, chaos a rozvrat. Ostatně nejvíce záporných bodů v průzkumu nasbíral právě Gorbačov s těsným náskokem před Jelcinem.

Současný ruský prezident Vladimir Putin, který se moci chopil v roce 2000, nebyl do průzkumu zahrnut. Když se rozhodl ucházet se v roce 2012 o třetí mandát v čele státu, kritici mu vyčítali "brežněvizaci", ale Putinův mluvčí nepovažuje přirovnání k Brežněvovi za žádnou ostudu.