Proces byl ostře sledován vzhledem k obviněním, že takto byly odebírány orgány lidem zajatým kosovskoalbánskými povstalci.

Soud složený z mezinárodních soudců vynesl nejtěžší trest osmi let vězení nad urologem Lutfim Dervishim. Na sedm let a tři měsíce bude zbaven svobody jeho syn Arban Dervishi, který byl rovněž lékařem. Tři roky stráví ve vězení anesteziolog Sokol Hajdini. Zbylí dva odsouzení dostali roční podmíněné tresty odnětí svobody.

Dárci orgánů pocházeli podle tiskových agentur z nejrůznějších zemí, včetně Turecka a bývalých republik Sovětského svazu. Na prištinskou kliniku je členové sítě lákali sliby, že za darování orgánu dostanou 10 000 až 12 000 eur (přibližně 270 000 až 300 000 korun). Příjemci, jimiž byli hlavně Izraelci, přitom zaplatili za získání orgánu 80 000 až 100 000 eur. Někteří z dárců nakonec nedostali vůbec žádné peníze.

Měli prodávat orgány zajatců

Skandál propukl v roce 2008, když policie zastavila na prištinském letišti tureckého občana viditelně trpícího bolestmi. Ukázalo se, že mu byla odebrána ledvina.

Případ upoutal pozornost v souvislosti s obviněními, že Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), jež koncem 90. let vedla ozbrojený boj za odtržení od Srbska, odebírala a prodávala orgány zajatců, mezi nimiž byli Srbové. Ve své knize "Lov. Já a váleční zločinci", která vyšla v roce 2008, se o těchto případech zmínila i bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová.