Blok listu Economist, jehož autor se skrývá za iniciálami K. S., zmiňuje, že velký vliv na výsledek měly nacionalistické útoky na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vedené lidmi napojenými na Václava Klause, přičemž uvádí, že nacionalismus nikdy zemi moc nepomohl.

Píše ale také, že Schwarzenbergovi ublížilo spojení s Nečasovou vládou, i když sám v kampani nijak nezdůrazňoval, že je z vládní strany TOP 09. Připsal mu charisma, starosvětský šarm a zmínil i velkou podporu, kterou mu vyjadřovali mladí lidé z měst.

Uvádí také, že Zeman se hodně soustředil právě na Schwarzenbergovo působení ve vládě a zmínil, že mu také pomohla podpora ze strany Vladimíra Franze a Jana Fischera, který sice má názorově blíž ke Schwarzenbergovi, ale jeho tým si stěžoval na negativní kampaň ze strany Schwarzenberga, kvůli které se nedostal do druhého kola.

Nacionalistické vášně a sudetoněmeckou otázku jako klíčové motivy závěru kampaně zmiňuje i list Financial Times a agentura Reuters.

Velkou pozornost jim věnoval německý tisk. Web týdeníku Der Spiegel začíná právě tím, že Zeman má rád bonmoty a označil Schwarzenberga za Sudeťáka. Zmiňuje i to, že za své vlády označil sudetské Němce za pátou kolonu Hitlera, jak napsala agentura DPA. S odvoláním na AFP uvádí, že Zeman přirovnal palestinského vůdce Jásira Arafata k Hitlerovi. Připomíná i jeho zálibu v alkoholu, kdy si dá šest sklenic vína a tři panáky.

Rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky

Belgický list La Libre Belgique si v článku věnovaném české prezidentské volbě a vítězství Miloše Zemana všímá rozdílu mezi hlasováním lidí v Praze a ve zbytku země. "Většina občanů bohatého hlavního města si ještě neuvědomila existující rozdíl ve svých životních podmínkách a v podmínkách lidí z malých měst a venkova, zejména na Moravě," uvedla česká zpravodajka listu Christine Dupréová. "A právě tam Miloš Zeman položil základ svému vítězství," dodala podle ČTK.

Autorka rovněž připomněla některá z témat, která vyostřila zejména závěr kampaně, například když se zpochybňovalo Schwarzenbergovo vlastenectví kvůli jeho emigraci či špatné češtině.

Zeman, který se sám označuje podle autorky za eurofederalistu, nahradí v úřadu prezidenta Václava Klause. "Od 8. března, data jeho vstupu do úřadu, bude zase nad Pražským hradem vlát evropská vlajka," podotkla Dupréová.

Německá tisková agentura DPA zmiňuje především změnu kurzu Hradčan, protože na rozdíl od Václava Klause se Zeman označuje za eurofederalistu. I list Bangkok Post připomíná, že právě Zemanova menšinová vláda připravila vstup do EU.