"Mezinárodní dozor dneškem končí," řekl rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger na konferenci o Kosovu v Rakousku.

"Druhý červenec je pro Kosovo historickým datem," radoval se kosovský premiér Hashim Thaçi a dodal: "Pro moji zemi se otevírá nová kapitola, začíná nová éra."

I když Kosovo získalo plnou nezávislost, zůstanou v zemi zahraniční experti jako poradci vlády v Prištině. Kromě nich budou na bezpečnost v zemi dále dohlížet vojáci z mezinárodních jednotek KFOR. V Kosovu také budou členové policejní a justiční mise Evropské unie (EULEX).

Srbsko se obává, že po skončení dohledu bude srbská menšina v Kosovu vystavena útlaku albánskou většinou. Vláda v Prištině, která doposud neměla na Srby obývaný sever vliv, je nyní podle Thaçiho chce integrovat do celokosovských struktur.

Autonomní oblast Kosovo, která byla součástí Jugoslávie, vyhlásila jednostranně nezávislost na Bělehradu v únoru 2008. Srbsko ji nikdy neuznalo, protože porušilo princip územní celistvosti. Kosovo do konce letošního května uznalo 90 ze 192 členských států OSN, mezi nimi USA i většina evropských zemí včetně ČR. Mezi odpůrce kosovské nezávislosti patří Rusko, ale také pět členů EUSlovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko.

Hlavním úkolem Mezinárodní řídící skupiny pro Kosovo (ISG) bylo dohlížet na činnost kosovských úřadů tak, jak to předpokládal mírový plán bývalého finského prezidenta a někdejšího zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho. Vláda v Prištině tak musela doposud počítat s tím, že její rozhodnutí může pozměnit příslušný mezinárodní úřad.