"Vzhledem k očekávanému dynamickému vývoji v oblasti porodnosti, délky života a migrace, je v příštích desetiletích předpovídána dramatická změna ve složení obyvatelstva Evropské unie. Očekává se, že populace za 50 let bude jen o něco větší, ale mnohem starší než teď," uvádí zpráva.

Evropská unie by podle předpovědí měla v roce 2040 mít 526 miliónů obyvatel, což je nárůst asi o pět procent. Predikce ale nepočítají s dalším rozšířením o zvláště lidnaté země jako je Turecko.

Největší část obyvatelstva bude nadále tvořit skupina ve věku 15 až 64 let. Jestliže ale ještě předloni tvořila tato skupina 67 procent celku, v roce 2060 už to bude jen 56 procent.

"Lidé starší 65 let budou tvořit mnohem větší část (narůst ze 17 na 30 procent) a ti ve věku 80 let a více (nárůst z 5 na 12 procent) budou téměř stejně početní jako skupina mladých," předpokládají autoři zprávy.

Populační úbytek
Do roku 2040 počet obyvatel EU poroste, potom začne upadat. Například v nejlidnatější zemi EU Německu má v roce 2060 žít 66 miliónů lidí oproti 82 miliónům z roku 2010.
Primát má podle předpovědí po Německu převzít Velká Británie s očekávaným 79 milióny obyvatel oproti 62 miliónům z roku 2010.

Pracovní síla do roku 2020 sice mírně poroste s tím, jak se do pracovního procesu bude zapojovat více žen, ale pak bude následovat už jen úbytek a trend nezvrátí ani imigranti.

Očekává se, že v EU za 50 let ubude 12 procent pracujících. To je 27,7 miliónu lidí.

V jednotlivých zemích Unie se ovšem situace liší. Zatímco v Irsku v roce 2060 očekávají reálný nárůst počtu pracujících o celou čtvrtinu, v Rumunsku pokles o asi 40 procent.

S tím, jak klesá porodnost a prodlužuje se délka života, bude se měnit poměr mezi velikostí skupiny pracujících a důchodců, kterých výrazně přibude. Nejvíce v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Nejlépe v tomto ohledu na tom budou Dánsko, Velká BritánieIrsko.

Nejhůře na tom nebude ani Česká republika vzhledem k vyšší porodnosti z posledních let, která by navíc měla do roku 2060 mírně vzrůst, a započatým reformám důchodů a rozpočtovým škrtům, píše se v dokumentu.

Pracujte a šetřete

Autoři zprávy v souvislosti se stárnutím populace a poklesem pracovní produktivity nepředpokládají ani významnější růst ekonomiky. Do roku 2020 očekávají růst okolo 1,5 procenta, v další dekádě pak 1,6 procenta a následně pokles na zhruba 1,3 procenta.

Ještě před třemi lety byli experti v odhadech velkorysejší. Teď říkají: "Stárnutí bude mít podstatný dopad na rozpočty v téměř všech členských státech. Dopady budou patrné už během příštího desetiletí. Stárnutí obyvatelstva představuje hlavní překážku pro udržitelnost veřejných financí."

Autoři zprávy tvrdí, že i když některé země včetně ČR započaly s reformami penzí, opatření jsou nedostatečná. Zejména prý bude třeba posunout věkovou hranici pro odchod do důchodu a upravit penzijní výhody, zejména tedy platy, "v závislosti na očekávané délce života" a uzpůsobit pravidla pro uplatňování starších osob na trhu práce.

Celá zpráva v angličtině je k dispozici zde