„Pozdrav Giglia z 13. ledna byl plánovaný a Costa jej požadovala ještě před vyplutím z Civitavecchie,“ řekl Schettino vyšetřující soudkyni Valerii Montesarchiové podle listu La Reppublica

Změnil tak své předchozí těžko uvěřitelné tvrzení, že se k ostrůvku s velkou lodí přiblížil, neboť chtěl pozdravit svého přítele, jiného kapitána. Výpověď změnil poté, co Costa Crociere uvedla, že za havárii lodi může výhradně kapitán, i když mu původně slibovala pomoc a podporu.

Kapitán ztroskotané lodi Costa Concordia Francesco Schettino

Kapitán ztroskotané lodi Costa Concordia Francesco Schettino

FOTO: ČTK/AP

Šéf společnosti Costa Crociere Pier Luigi Foschi na konci minulého pracovního týdne řekl, že manévr z 13. ledna „byl neschválený a Costa o něm nevěděla.“

Video

Expirované video

Záchranné práce na lodi Costa Concordia (Reuters)

Odvolal se na lodní noviny, které uváděly, že loď popluje pět mil od Giglia. Ještě dodal: „Nemohu vyloučit, že lodě pluly blíže pobřeží z iniciativy některých kapitánů, kteří nás o tom neinformovali. Nikdy jsem nevěděl, že by došlo k tak nebezpečnému manévru.“

Podrav jako propagace plaveb

Schettino také vypověděl, že pozdrav měl být proveden už o týden dříve při předchozí plavbě, ale tehdy se od něj ustoupilo kvůli špatnému počasí, napsal list Guardian. Cílem těchto nebezpečných manévrů u pobřeží bylo propagovat plavby na výletních lodích. „Costa si uvědomovala, že na celém světě existuje zvyk zdravic,“ dodal kapitán.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: V útrobách lodi Costa Concordia byla nalezena 13. oběť (Reuters)

Řekl, že tak zblízka plul kvůli zdravici i u ostrova Capri a poblíž pobřeží Sorrenta u Neapole.


 

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Mapy.cz

Již minulý týden specializovaný britský námořní deník Lloyd´s List přišel s tvrzením, že společnost Costa Crociere musela vědět o zvyku plout poblíž ostrůvku. Stejnou cestou loď plula i v srpnu, kdy se přiblížila pobřeží ještě více. Kapitán pak uvedl, že podobný manévr u ostrůvku provedl třikrát až čtyřikrát. [celá zpráva]

Plavba lodí je přitom automaticky monitorována a v rejdařství vědí, kudy jejich plavidla plula. Schettino dále řekl soudkyni Valerii Montesarchiové, že během plavby zjistil, že některá automatická záznamová zařízení jsou vypnuta. V tom případě by se nevědělo, kudy loď plula.

Nedělní výpověď odmítlo rejdařství komentovat s tím, že se nebude vyjadřovat k vyšetřování.

Plnou parou zpět

Schettino dále popsal dění po nárazu a odmítl také obvinění, že majitele lodi neinformoval o vážnosti situace.

Sdělil, že zatelefonoval vysokému představiteli Costa Crociere Robertu Ferrarinimu. Řekl mu i o tom, že se pokusí o prudký obrat a najetí na pobřeží ostrůvku u přístavu. Ferrarini mu to schválil. Kapitán se mu ozval i po dokončení manévru. O tom, že jej podnikl, svědčí i poloha lodi. Takto podle svého tvrzení zachránil stovky lidí.

PÁTEK: Potápěči prohledávají vrak lodi Costa Concordia u italského ostrova Giglio.

Potápěči prohledávají vrak lodi Costa Concordia u italského ostrova Giglio.

FOTO:  ČTK/AP

Kapitán podle televize Sky News dále uvedl, že se pokoušel kolizi s útesem zabránit: „Náhle jsem viděl pěnu na hladině u trupu. Okamžitě jsem věděl, že je to útes, který se na radaru neukázal."

Dodal, že dal příkaz otočit loď prudce doprava a současně plout plnou parou zpět, ale už bylo příliš pozdě. Loď v tu chvíli plula rychlostí třiceti kilometrů za hodinu. [celá zpráva]

Okamžitě po nárazu do útesu Le Scole vyslal dva důstojníky do strojovny, kteří zjistili, že je zatopena a že do lodi vniká další voda.